O přežití juvenilních perlorodek může rozhodovat i jejich původ
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je výrazně specializovaný a na změny citlivý sladkovodní mlž, vyskytující se u nás již jen ve dvou zbytkových populacích (jižní a západní Čechy), jejíž přežití v současné době závisí na doplňování uměle odchovanými juvenilními jedinci, ať už do přežívajících populací, nebo na historické lokality. V juvenilní fázi života jsou perlorodky velice citlivé na kvalitu prostředí a mohou mít z tohoto důvodu bioindikační význam. Mezinárodní tým biologů v tomto článku sledoval přežívání juvenilních perlorodek a zjistili vliv původu vysazovaných perlorodek i podmínek prostředí.
- Autoři měli k dispozici perlorodky z povodí Rýna, Dunaje a Labe, dohromady ze 4 genetických linií.
- Juvenilní jedinci všech 4 skupin byli umisťováni do 5 různých potoků s odlišnými parametry vodního prostředí.
- Přežívání a růst byl sledován po 3 (před první zimou) a po 9 měsících (po první zimě).
- Jak přežívání, tak růst je ovlivněn jak původem perlorodek, tak i podmínkami v potoce.
- Rychlost růstu stoupá s teplotou vody, množstvím organického uhlíku ve vodě a poměru uhlíku a dusíku.
- Poměr přeživších a uhynulých jedinců se v rámci jednotlivých potoků pro každou ze 4 skupin liší, což ukazuje na silnou adaptaci jednotlivých skupin na „domácí“ potok.
- Právě tato adaptace je důvodem, proč by mělo být k vysazovaným perlorodkám přistupováno jako k bioindikačnímu druhu opatrně a původ juvenilních perlorodek určených k vysazování by měl být velmi pečlivě posuzován.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.