Nesrovnalosti ve sdílení dat o chráněných oblastech - co máme a co potřebujeme

I když je celosvětová snaha o zvýšení počtu chráněných oblastí, stále zůstává otázkou, jak efektivní je jejich činnost při ochraně biodiverzity. Získaná data o změnách v populaci ‚klíčových‘ ohrožených druhů v těchto oblastech by mohla pomoci ukázat úspěšnost vedení chráněné oblasti, a proto autoři tohoto článku provedli rozsáhlé vyhledávání na internetu pomocí vyhledávače Google, aby zjistili, jak jsou tato data dostupná pro veřejnost.
Vyhledávání přineslo obrovské množství odkazů a po dalším rozboru bylo nalezeno několik databází, které vyhovovaly kritériím a přinášely informace v širším měřítku (viz Tabulka odkazů). Přesto se ukázalo, že není dost dat o některých oblastech (arktický biom a vody pelagiálu) a z některých zemí (včetně několika z Evropské unie). Autoři ze svého hledání vyvozují, že přestože je internet zahlcen informacemi o chráněných oblastech a jejich příspěvku k ochraně biodiverzity, chybí data z monitorování v těchto oblastech.
Jako důvody pro nepublikování dat jsou uváděny:
1. vědecká a úřední konkurence
- sdílet publikovatelná data není obvyklé
- některé úřady spojené s chráněnými územími se obávají zneužití dat jiným úřadem proti nim
2. citlivá data – jde o informace o velice ohrožených druzích, po kterých je velká poptávka na černém trhu
3. obava z kritiky veřejnosti – organizace a instituce nechtějí, aby byl kritizován jejich způsob vedení chráněné oblasti.
4. finanční důvody – jedná se o nedostatek pracovních sil a technického vybavení.
Autoři doporučují věnovat větší pozornost podpoře sdílení dat na internetových databázích, se zvláštním přístupem k citlivým datům, a navrhují lepší komunikaci s organizacemi a institucemi kolem chráněných území, standardizaci monitoringu dat pomocí dostupných softwarů a vytvoření fondů pro získání finanční prostředků pro chráněná území, která mají jejich nedostatek.