Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou ekosystémových služeb ve městech
Autoři předkládají nový metodologický přístup k omezení nesouladu v nabídce/poptávce ekosystémových služeb, vycházející ze standardů kvality životního prostředí a praktických opatření.
Metodologický přístup testovaný v rámci případové studie na úrovni 5 evropských měst se ukázal být vhodný k nasměrování nabídky ES na úrovni zlepšování kvality ovzduší a regulace dopadů globálních klimatických změn, ale v případě třetího zvoleného cíle - snižování teploty městského prostředí - se ukázal být problematický (v závislosti na specifických podmínkách zvoleného města).
Metodický přístup se skládá ze tří kroků: 1) výběru vhodných EQS (Environmental Quality Standards); 2) definice a kvantifikace indikátorů poptávky a nabídky ekosystémových služeb (ES); a 3) identifikace a vyhodnocení nesouladu.
Přístup byl aplikován v rámci případové studie v 5 evropských městech (Barcelona, Berlín, Stockholm, Rotterdam, Salcburk), přičemž autoři začlenili tři hlavní prvky ES (cíleně vztažené k městskému prostředí) - k čistotě ovzduší, schopnosti městského prostředí vyrovnat se s globálními klimatickými změnami a schopností měst regulovat teplotu (tj. snížení efektu tepelných ostrovů).
Potenciál ES v oblasti čištění ovzduší byl největší v Berlíně (dvojnásobek průměrných hodnot), průměrný v Barceloně a Stockholmu a vůbec nejnižší v Rotterdamu a Salcburku (bez ohledu na zvolený polutant).
Sekvestrace oxidu uhličitého na hektar (indikátor potenciálu schopnosti městského prostředí vyrovnat se s klimatickými změnami) podobně činila 1,05 tun (na hektar za rok) v Rotterdamu, až 3,66 tun v Berlíně. V návaznosti pak hodnoty celkové CS (carbon storage) v Rotterdamu 9,38 (tun na hektar) a v Berlíně 32,84 tun.
Poptávka po ES na úrovni omezení dopadů globálních klimatických změn vycházela z několika indikátorů, například celkových emisí na hektar města za rok (865,2 v Rotterdamu), nejnižší pak v Salcburku (86,6 tun). Přepočet uhlíkových emisí na počet obyvatel byl nejnižší v Barceloně (2,51 tun na obyvatele za rok).
Indikátory potenciálu měst ke snížení teploty prostředí vykazovaly mezi městy značné rozdíly. Nejvyšší pokryvnost a výsledný "chladivý" efekt stromů vykazoval Berlín (42,7 %) a Stockholm (37,5 %), nejnižší hodnoty naopak dosahoval Rotterdam (12,2 %).
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
