Nenáhodné uspořádání početnosti a společného výskytu společenstev vodních rostlin

Autoři poukazují na to, že výskyt akvatických rostlin v polo-přirozených jezerech vytváří stabilní společenstva, kde druhové interakce dominují nad dispersní dynamikou a tvorbou modulárního společenstva s vysokým stupněm zonace.
 

Využitelné výstupy: 

Distribuce druhové početnosti (SAD) společenstev podvodních rostlin je dobře popsatelná log-normálním rozdělením.
Environmentální charakteristiky neprokazatelně ovlivňují SAD. Byl zaznamenán výskyt jen malého množství satelitních zavlečených druhů. Složení společenstev je do značné míry závislé na obratu uvnitř jezer i mezi horizonty vodního profilu.
Početnost a distribuce – v pěti jezerech bylo nalezeno 35 druhů akvatických rostlin, náležejících k 18 čeledím. Nejpočetnější byly Potamogetonaceae (7 druhů) a Characeae (7 druhů).
Často zaznamenávané byly i vláknité řasy. Nejpočetnější byla Chara fragilis (792 zaznamenaných výskytů), Elodea canadensis (585) a Chara tomentosa (516).
Žádný z přítomných druhů nekolonizoval všechny čtyři či pět jezer. 5 druhů bylo zaznamenáno ve třech jezerech, 15 ve dvou a 16 druhů byl vázáno jen na jedno jezero (specifický výskyt).
Distribuce druhové početnosti a celých meta-společenstev odpovídala log-normálnímu rozdělení (jen málo druhů v nízké či extrémně vysoké početnosti).
Rozdělení distribuce odpovídalo nejčastěji environmentálním gradientům prostředí:  pH, konduktivita sedimentů.
Uspořádání druhové početnosti napříč jedním jezerem nikdy prokazatelně neodpovídalo modifikaci environmentálního gradientu.
Druhy se spíše středními frekvencemi výskytu a středními hodnotami početnosti byly ve sledovaných jezerech nejpočetnější. Nejfrekventovaněji se vyskytovala Chara fragilis a Chara tomentosa (výskyt ve 13 – 14 výškových profilech), zatímco Nuphar lutea, Nymphaea alba a Polygonum amphibium se vyskytovali jen v jedné zóně výškového profilu.
Chara aspera, Myriophyllum spicatum a Potamogeton friesii se vyskytovali ve vodách hlubších než 3 metry, zatímco Nitella flexilis, Drepanocladus aduncus a Fontinalis antipyretica kolonizovali hloubky okolo 6 metrů.
Stratiotes aloides, Chara rudis a Chara contraria preferovali spíše vody mělké a středních výškové profily hloubky, zatímco druhy Nitellopsis obtusa, Najas marina a Chara fragilis byly nacházeny jen ve středních hloubkách.
Různé uspořádání se objevovalo na jezerech Trzebielsk, Dobrogoszcz a Strupino. Tendence k negativnímu společnému výskytu vymizela a autoři neodhalili jasný model zonace nebo specifikace shlukování rostlin v určitých vodních profilech.

Grafické přílohy: 
Nenáhodné uspořádání početnosti a společného výskytu společenstev vodních rostlin
Nenáhodné uspořádání početnosti a společného výskytu společenstev vodních rostlin
Nenáhodné uspořádání početnosti a společného výskytu společenstev vodních rostlin
Nenáhodné uspořádání početnosti a společného výskytu společenstev vodních rostlin
Nenáhodné uspořádání početnosti a společného výskytu společenstev vodních rostlin
Nenáhodné uspořádání početnosti a společného výskytu společenstev vodních rostlin
Nenáhodné uspořádání početnosti a společného výskytu společenstev vodních rostlin
Zdroj: 
Chmara, R., Szmeja, J., Ulrich, W., Patterns of abundance and co-occurrence in aquatic plant communities, Ecol Res (2013), 28, pp.: 387-395
Zadal: 
Radomír Dohnal