Německo a klimatické změny: Identifikace priorit a adaptační strategie
Studie představuje některé dopady územního plánování (na regionální a místní úrovni) v kontextu klimatických změn. Zvláštní důraz autoři kladli na srovnání indikátorů klimatických změn a jejich citlivost vůči případným dopadům, v rámci několika scénářů vývoje klimatu.
Autoři se soustředili na odhad pravděpodobnosti vzniku situací indikujících dopady klimatických změn na územní plánování, například: Delší a intenzivnější vlny veder, zvýšení frekvence výskytu velkých bouřek a bleskových povodní, nárůst velkých říčních povodní a zátop, nárůst intenzity bouřek, zvýšení rizika sesuvů svahů, půdní eroze a plošných nátrží, zvýšení rizika výskytu lesních požárů, či nárůst plochy infrastruktury poškozené v důsledku extrémních klimatických událostí. Výsledky a možné dopady na územní plánování se lišily v různých regionech, obecně měly klimatické změny větší dopady na jižní část země, než na severní.
Zvýšení teploty bylo obecně větší v jižních regionech Německa, než na severu. Srážky vykazovaly regionální rozdíly, ala také se výrazně lišily při zapracování jednotlivých scénářů. Ve většině regionů se úhrn ročních srážek nelišil v meziročním srovnání (v souhrnu), ale docházelo spíše k sezónním posunům a výkyvům. Zatímco (obecně) období léta a podzimu charakterizoval spíše pokles srážek, v zimě a na jaře naopak docházelo k jejich zvýšení.
Autoři vyhodnotili i prahové hodnoty extrémních srážek a teplot, které mohou být dále využity jako indikátor znovuobjevení takových událostí (teplotní vlny veder, silné letní bouřky). Ve všech zapracovaných scénářích se četnost těchto událostí zvyšuje. Výjimku tvoří počet mrazivých dní, jejichž zastoupení v čase klesá (úbytek mrazivých dní je patrný zvláště v severních regionech).
Počet nadprůměrně teplých dní roste, spolu s obecným trendem průměrné teploty. Nejvýrazněji se to projevuje v regionech Saska a Brandenburska.
V rámci zapracování scénáře A1B zůstane například v Alpách jen velmi málo lokalit, kde by mezi lety 2071-2100 vydržely průměrné denní teploty pod 0°C déle než 30 dní v kuse.
Počet dní v roce se srážkami vyššími než 30 mm se v rámci jednotlivých scénářů a konkrétních regionů stává také velmi proměnlivým. Pravděpodobné je ale zvýšení jejich výskytu (roli tu hraje zejména blízkost Atlantského oceánu k severozápadním regionům Německa).
Výsledky naznačují, že pro většinu měst představují sucha a horka významný problém, který bude narůstat i s předpokládaným zvyšováním frekvence výskytu vln veder (demografická příčina, většina starších lidí náchylných k vedrům totiž žije ve městech).
Zvyšuje se i citlivost vůči povodním. Zvyšuje se procentické zastoupení budov a konstrukcí budovaných v zónách náchylných k působení povodní.
Relativně malé procento objektů na pobřeží je ohroženo vlnobitím a příboji, což se nemění ani v dalších scénářích. Případné selhání systému ochrany pobřeží by ale mohlo mít fatální důsledky na celou zemi.
Prostorová analýza dopadů územního plánování na projevy klimatických změn pro scénáře A2, A1B a B1 (a údobí 2011-2040, 2041-2070 a 2071-2100) vykazovala pro jednotlivé indikátory regionálně i časově odlišnou intenzitu působení. Obecně však dojde ve sledovaném údobí ke zvýšení dopadů, z regionální působnosti na rozlohu celého Německa.
Potenciální ztráta druhové rozmanitosti a narušení biodiverzity je v rámci jednotlivých scénářů distribuována nerovnoměrně.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
