Neinvazivní metody odhadu velikosti populace – studie na vrápenci malém
K odhadu velikosti populace lze použít i neinvazivní genetické metody, které jsou zvláště vhodné pro velmi plaché či ohrožené druhy, jelikož se díky nim předejde kontaktu se zvířetem, které by tak mohlo být stresováno. Přesto se prozatím provedené studie potýkaly s nepřesností stanovení velikosti populace, neboť se často stávalo, že jedno zvíře bylo započítané několikrát. V této práci bylo použito zjišťování DNA z trusu vrápenců malých (Rhinolophus hipposideros). Tyto vzorky byly sbírány vždy dva dny ve třech koloniích vrápenců. Ze získaných vzorků bylo spolehlivě určeno 165 jedinců. Tato metoda byla následně porovnávána s opakovaným vizuálním sčítáním jedinců. Bylo zjištěno, že tento způsob odhadu populace je při použití vhodných genetických a statistických metod spolehlivý a poskytuje téměř stejné výsledky jako běžné a často invazivní metody.
Odhad velikosti populace daného druhu je nezbytný pro ochranářský management. Tradiční metody poskytují poměrně spolehlivé výsledky, ale jejich velkou nevýhodou je nutnost několikanásobného odběru vzorků či odchytu zvířat, které jsou v případě vzácných či velmi plachých druhů jen těžko splnitelné. V takovýchto případech je mnohem vhodnější použít neinvazivní metodu odhadu velikosti populace, která nevyžaduje odchycení zvířete, které by tak mohlo být stresováno. Tyto metody jsou založeny na získávání DNA z trusu či ze vzorků nalezené srsti. Bohužel, takto získané vzorky jsou často nízké kvality a dochází ke zkreslení genetických metod, díky čemuž je skutečný počet zvířat nadhodnocován. Aby se těmto chybám předešlo, musí docházet k opakování procesu získávání a analyzování DNA, čili zároveň k několikanásobnému odebírání vhodných vzorků. Tato studie je první, která zpracovávala materiál získaný z pouze jednoho neinvazivního odběru, který byl porovnáván s přímým pozorováním a počítáním jedinců. Studie byla provedena na vrápenci malém (Rhinolophus hipposideros), který je citlivý na vyrušení člověkem a zároveň je považován za zranitelný druh, jehož počty v posledních letech rychle ubývají. Kontrola velikosti populace bez použití invazivních metod je proto u tohoto druhu velmi důležitá. Získat odhady velikostí populací u netopýrů jsou celkově obtížné vzhledem k jejich malé velikosti, nočnímu způsobu života a vysoké aktivitě. V letech 2003 a 2004 byly ve třech koloniích vrápenců malých ve Francii provedeny odběry trusu. Vždy bylo odebráno třikrát tolik vzorků, než byl odhad počtu vrápenců, aby byl zajištěn dostatečný počet vzorků, z nichž by se dali jedinci spolehlivě určit. Ve dne, kdy nejsou aktivní, byli vrápenci několikrát spočítáni, aby mohlo dojít k porovnání počtu se získanými výsledky z trusu. Za oba roky bylo odebráno 534 vzorků, z nichž bylo určeno 165 jedinců. V předchozí studii bylo zjištěno, že na spolehlivé určení genotypu konkrétního jedince je potřeba ze vzorku získat 8 lokusů (místo na chromozomu, na kterém se vyskytuje příslušný gen). Tento počet dostačuje k přesnému určení jedinců v kolonii. K přesnému určení sourozenců, kteří mají stejnou matku i otce, by ovšem bylo třeba lokusů mnohem víc. Naštěstí díky polygynnímu pářicímu systému vrápenců se vyskytují tito sourozenci jen velmi zřídka. Aby se vyhnuli chybám, které se při určování genotypu zvířete stávají (těmto chybám lze předcházet, ale je to finančně poměrně náročné), používali autoři opakovanou PCR (metoda umožňující analyzovat DNA i z malého vzorku) a porovnání získaných genotypových profilů vrápenců. Za použití jiných a vhodnějších statistických metod poskytuje využití vzorků trusu pro odhad netopýřích populací spolehlivé výsledky a to i v případě, kdy jejich sběr proběhl pouze jednou. Tato metoda má nespornou výhodu v úspoře času i finančních prostředků a zároveň nedochází k rušení zvířat.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
