Návrh nové koncepce Managementu invazivních druhů (ISM)
Šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů významnou měrou přispívá k neustálému snižování biodiverzity. Současná koncepce Managementu invazivních druhů (ISM, Invasive Species Management) je v lokálním měřítku velmi účinná, nicméně její aplikace na rozsáhlejší krajinné oblasti je velmi často problematická či dokonce finančně a logisticky nerealizovatelná. Vytváření lokálních rezervací a jejich udržování rozhodně není dostačujícím krokem k zachování co nejvyšší možné globální biodiverzity.
Předmětem ISM je povětšinou síť oddělených území s nízkým nebo žádným stupněm hospodaření. Pokud by původní druhy přežívaly pouze na lokalitách ISM, výsledkem by byly roztříštěné skupiny více či méně izolovaných populací s občasnou vzájemnou disperzí. Autoři představované studie jako možné řešení navrhují strukturní a funkční propojení jednotlivých chráněných lokalit, které by vedlo ke zvýšení jejich efektivity.
Na obr. 1 v přílohách jsou znázorněny čtyři možnosti, na nichž je vidět, že výhody plynoucí z Managementu invazních druhů nemusejí odpovídat ploše, na níž byl management aplikován:
1a) Může dojít k reinvazi - areál efektivně chráněný proti invazním druhům je mnohokrát menší, než na který jsou aplikována opatření. Tento jev je označován jako „core effect“.
1b) Nebo - kontrolní opatření mohou redukovat dopad invazních druhů i na území větším než pouze cílovém. Tomu to jevu se říká „halo effect“.
Pokud „halo effect“ přesáhne přes nechráněné území např. k sousednímu chráněnému území, území budou efektivně propojena i bez cílených ISM (1c).
Naopak silný „core effect“ může být důsledkem pro rozdělení a izolaci území (1d).
„Core effect“ a „halo effect“ jsou ovlivněny také povahou a rozložením krajinného rázu a to přímo nebo nepřímo kvůli změnám prostředí.
Pro fungování je důležité vzájemné propojení chráněných území, nicméně ne všechna území musí být komplexně a striktně chráněná, tudíž je možné začlenit i území, kde jsou aplikována jistá opatření, ale i přesto mohou být využívána. Faktory jako kvalita a blízkost sousedního území a prostupnost oblasti mezi nimi zvyšují pravděpodobnost, že izolované okrsky budou buď obsazeny invazním druhem, nebo naopak budou dostupnější pro vhodné druhy a ekologické procesy. Správné nastavení ISM je důležité pro úspěch ve větším krajinném měřítku.
Navzdory důležitosti pro biodiverzitu a funkci ekosystému může mít vzájemné propojení lokalit i nevýhody v podobě snadnějšího šíření nemocí, požárů nebo invazních druhů. Na rozdíl od strukturních propojení může mít ale využití ISM vliv spíše na redukci než na šíření invazních druhů.
I když se představovaná studie zaměřuje na ISM, mělo by být systematické plánování ochrany součástí všech typů ochranářské praxe.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
