NATURA 2000 – Řešení pro východní Evropu, nebo jen dobrý start? NP Šumava jako precedens.
Autoři analyzují na příkladu EVL Šumava některé problémy při implementaci soustavy NATURA 2000 v České republice a porovnávají situaci v ČR s dalšími postkomunistickými státy. Ty se potýkají s podobnými problémy, zatímco úskalí na Západě jsou odlišné. Za hlavní příčiny problémů v postkomunistických zemích autoři považují zažité vzorce chování z dob minulého režimu a odlišné vnímání priorit (společnost orientovaná na zisk). Řešením by mělo být podmínění dotací důsledným dodržováním závazků, centrální kontrola jejich plnění, zajištění ochrany přírody především národní legislativou a podpora environmentálního vzdělávání.
Pět příkladů obtíží při prosazování evropských směrnic na území EVL a NP Šumava:
1. Perlorodka vs. kanoistika
Odborníci upozorňovali, že narušování dna řeky a hluk způsobený během provozování kanoistiky na horním toku Vltavy může poškodit biotopy ohrožených společenstev a druhů (např. tetřívek obecný) a může ohrozit i populaci perlorodky říční. Kvůli tlaku místních politiků však trvalo dalších 6 let, než došlo k prvním omezením, a teprve po rozhodnutí nejvyššího soudu došlo k snížení počtu kanoí na žádoucí mez.
2. Těžba smrků po kalamitě
Při orkánu Kyrill v roce 2007 byly poškozeny rozsáhlé smrkové porosty, v nichž následně došlo k přemnožení lýkožrouta. Odborníci doporučovali, aby nejzranitelnější ekosystémy zůstaly bezzásahové. Přesto státní správa povolila vykácet napadené stromy v těchto oblastech. Evropská komise neprojevila dostatečnou vůli, aby tomu zamezila. Jen občanští aktivisté nakonec zabránili vytěžení stromů z rozlehlejšího území.
3. Zonace NP a management
V posledních letech roste politický tlak na prosazení nového zákona o NP Šumava, v němž by byly ignorovány připomínky vědců a naopak zohledňována přání developerů a politické priority (nedostatečná regulace výstavby, menší rozloha jádrových obastí).
4. Lyžařský vlek v jádrové zóně
Přes negativní EIA posudek bylo v návrhu nového zákona počítáno také s výstavbou vleku a sjezdovky v jádrové oblasti s výskytem tetřeva hlušce. Zainteresovaní lidé využívají média i dalších metody k prosazování tohoto projektu coby veřejného zájmu, který bude mít údajně zdravotní přínos pro širokou veřejnost.
5. Turistické stezky v lokalitách s výskytem tetřeva
Další spory se vedou o zpřístupnění nových turistických tras přes lokality s výskytem tetřeva hlušce. Místní obyvatelé spolu s jistými zájmovými skupinami (např. KČT) vnímají omezení vstupu do některých lokalit jako pokus o omezení jejich svobody.
Situace v zahraničí:
V postkomunistických zemích nalezli autoři řadu příkladů podobných konfliktů ochrany přírody s různými zájmovými skupinami – na Slovensku (TANAP), v Rumunsku (NP Apuseni), v Polsku (NP Białowieża). Problémy při implementaci soustavy NATURA 2000 na Západě jsou odlišné, jsou to zejména finanční efektivita managementu a potenciální ztráta genetické variability navzdory kvalitní síti chráněných území.
Závěry:
V postkomunistických zemích se hlavním krédem po roce 1989 stalo „dohnat Západ za každou cenu“, cílem byl ekonomický růst bez ohledu na jiné aspekty, včetně ochrany přírody. Většina lidí, včetně politických a společenských elit, upřednostňuje zisk před ochranou přírody. Snad nejvýznamnějším aspektem je způsob, jímž se lidé naučili přemýšlet a jednat za komunistického režimu.
- Je potřeba věnovat více pozornosti environmentálnímu vzdělávání, aby veřejnost porozuměla problematice a významu ochrany přírody a biodiverzity.
- Evropské direktivy nemohou úspěšně nahradit národní legislativu. Ochrana NP by měla být zajištěna především národní legislativou. EU by měla mít pouze podpůrnou roli a varovat národní vlády před porušováním mezinárodních dohod.
- Finanční podpora ze strany EU by měla být podmíněna naplněním stanovených podmínek. Využití finanční podpory by mělo být kontrolováno centrálně.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
