NATURA 2000 pod drobnohledem ochranářů - věci, které se povedly a věci, které lze vylepšit

• použitý dotazník obsahoval 56 otázek ve třech oddílech. Oddíl 1 tvořil profil respondenta (viz Příloha 1). Oddíl 2 tvořilo hodnocení 30 nabídnutých aspektů implementace opatření Natura 2000 na Likertově škále (viz Příloha 2). V oddíle 3 byli respondenti požádáni aby z nabízených 20 položek vybrali 5 těch, které považují za klíčové pro zefektivnění fungování Natury, případně aby slovy uvedli vlastní připomínky (viz Příloha 3).
• bylo dotazováno 242 odborníků z různých sektorů ochrany přírody napříč 24 členskými státy EU. 56% z nich bylo mladší 40 let, 70% z nich se podílelo na různých projektech implementace naturových opatření.
• celková spokojenost se současným stavem Natury byla spíše rezervovaná (viz Příloha 4). Nejvíce nespokojení byli ti dotazovaní, kteří byli přímo spjatí s aplikací Natury. Respondenti identifikovali 7 klíčových řídících faktorů průběhu implementace naturových opatření:
  • 1) Natura 2000 je unikátní svým prostorovým uspořádáním a komplexitou - naturová území pokrývají zhruba pětinu rozlohy EU a to včetně koridorů napříč hranicemi. Kontinuální rozšiřování území pod ochranou Natury představuje jednak lví podíl na ochraně, ale v současnosti i jednu z hlavních slabin současného fungování soustavy:
    • současné vyhlídky na udržení populací čelí do budoucna problému nedůsledného procesu plánování rezervací. Plánovači mnohdy ignorují aspekt konektivity stanovišť v rámci krajinné mozaiky, udržitelnosti území z hlediska velikosti (jsou vybírána příliš malá území), v biologických průzkumech bývají opomíjena společenstva bezobratlých apod.
  • 2) důležitý faktor v implemetaci naturových opatření představují vnější zdroje. Respondenti ocenili především práci nestátních environmentálních organizací. Velice negativně se dotazovaní stavěli vůči fondům pro rozvoj venkova, které byly často využity k projektům poškozujícím upřednostňované habitaty. Kritika směřovala i k současným reformám Společné zemědělské politiky, jež respondenti považují za nedůsledné pro ochranu ekosystémů a jejich funkcí.
    • existuje rozkol mezi názory na financování Natury. Zatímco si valná většina investorů přeje vznik nezávislého fondu určeného pouze pro potřeby Natury, Evropská komise a členské státy hovoří spíše o zachování současného stavu, kdy je financování Natury pokryto evropskými fondy. Zlí jazykové nicméně tvrdí, že v současnosti evropské fondy kryjí pouze 10 - 20% skutečných potřeb Natury (viz Pozn. 1).
  • 3) páteř Natury tvoří legislativní rámce Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích. Ačkoli je tato legislativa velmi neohrabaná v aktualizaci chráněných habitatů (např. pastevní lesy) a opomíjí některé méně charismatické druhy (bezobratlí), stále jde o nástroj, který umožnil kooperaci mnoha rozličných států.
    • výtky byly směřovány na jednotlivé státy a různou míru (ne)efektivity státní legislativy v ochraně přírody před ilegálními aktivitami. V tomto ohledu jsou problematické zejména státy bez delší tradice ochrany přírody.
    • respondenti spekulují, že rozdíly v efektivitě národních legislativ jsou dány mj. chybami a nepřesnostmi v překladu originálních stanov a metodik.
  • 4) zásadní pro zdokonalení Natury je vědecký výzkum, kterému dle dotazovaných, patří primární důležitost.
    • nicméně, byla vznesena kritika směrem k jednotlivcům odpovědným za tvorbu managementových opatření a jejich aplikaci.
  • 5) jako efektivní byly respondenty vyhodnoceny kontroly podmíněnosti (viz Pozn. 2). Byla však vznesena kritika:
    • na současný stav hodnocení EIA. Posuzovatelé EIA často tápají v základních znalostech biodiverzity, neumí odhadnout budoucí dopady posuzovaného projektu a výsledky posudků si často protiřečí.
    • špatně byla hodnocena i úroveň monitorovacích schémat, která vede ke zbytečným zásahům a finančním výdajům.
  • 6) velký význam byl též přiložen veřejnému mínění. Veřejnost je sice vesměs vnímavá k obecnému mínění, ale laikové často vnímají ochranáře spíše negativně, což znesnadňuje implementaci Natury.
    • respondenti ohodnotili osvětové programy pro vzdělání veřejnosti v environmentálních aspektech jako zcela zásadní pro fungování Natury.
    • je třeba více zpřístupnit hospodářskou politiku a systém dotací zainteresovaným subjektům v hospodářství. Zemědělci, lesníci a rybáři považují Naturu za jedno z dalších omezujících nařízení ze strany EU.
  • 7) neochota či naprostá nevšímavost odpovědných orgánů k plnění cílů Natury 2000 na státní či lokální úrovni představuje nemalý problém.
    • je třeba vytvořit rámec, jež by umožnil zapracování evropských nařízení do národních a lokálních legislativ.
• ačkoli má Natura 2000 spoustu slabých míst stále představuje dobrý rámec pro vznik funkční soustavy chráněných území, zajištění vnitřního managementu i zdrojů zvenčí.

 
Pozn. 1: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/eu2014/financovani-natury-2000-bude-pok...
Pozn. 2: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compli...