Nastavení priorit plánování městských lesů. Případ z Říma
Autoři předkládají “manuál“ metodologického přístupu, který napomáhá identifikovat priority v případě plánování městských lesů, a nabízí tak patřičné vyhodnotitelné srovnání s danými ekologickými či společenskými potřebami ve zvolené oblasti. Daný přístup může být aplikován i v kontextu jiných měst.
Prvním krokem je definování potřebného ekologického rámce, a při stanovení potřeby/rozsahu zalesnění vycházet z ekologické klasifikace dotčeného území (vyhodnotit například ochranný status na zvolených místech). Druhým krokem je pak sladění těchto principů se společenskými (sociálními) a ekologickými kritérii. Metoda se ukázala být úspěšnou pro aplikaci na limitované ploše, s potřebnou mírou intervence.
Z hlediska připravovaného eko-masterplanningu bylo zapotřebí vyhodnotit stávající potenciál území.
Pro zalesnění bylo teoreticky k dispozici 59 667 hektarů (při minimální rozloze jedné plochy 0,5 ha).
Tento výběr byl tvořen převážně zemědělsky obhospodařovanou půdou (29 794 ha), chráněnými územími (24 554 ha) a sekundárními porosty „zazeleněného“ městského území (5391 ha).
Vyhodnocením různých přístupů (potenciální/přirozená vegetace, eko-regiony) byly vyselektovány vhodné druhy dřevin pro výsadbu – říční terasy s Quercus robur a Ulmus sp. (5,9 %) aluviální pobřežní planiny s Fraxinus oxycarpa a Quercus robur a vrbové porosty (7,6%).
Metodicky se výběr ubíral cestou:
1) výběru vhodného vegetačního pokryvu vycházející ze standardního stanovení krajinného pokryvu a minimální ploškovitosti
2) potenciálních lokalit pro výsadbu se zvýšenými ekologickými nároky
3) lokality potenciálně vhodné pro výsadbu a současně splňující provázanost se sociálními či ekologickými požadavky
4) vytvořený seznam míst s nejvyšší prioritou (která vychází ze splynutí eko a socio-požadavků vybraných potenciálních lokalit) a nakonec
5) lokality vybrané k výsadbě v krátkodobém horizontu
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
