Nároky ropuchy obecné a ropuchy zelené na prostředí
Znalost nároků na životní prostředí je základní a naprosto nezbytnou podmínkou aktivního přístupu k managementu populací ohrožených druhů živočichů a rostlin. Přítomnost nebo absence určitého prvku prostředí může rozhodovat o přítomnosti, početnosti, reprodukční úspěšnosti nebo dalších aspektech biologie jednotlivých druhů. Jedním z příkladů, kde mohou lidé, pracující v orgánech ochrany přírody, využít informace z vědeckých publikací, jsou výsledky výzkumu nároků obojživelníků na terestrické prostředí. Takové informace jsou využitelné jak při zakládání nových vodních ploch pro tuto skupinu obratlovců, tak i pro vytváření a management ochranných pásem suchozemského biotopu pro již existující vodní plochy. Jeden z případů snahy o aplikaci dat z vědeckého výzkumu do ochranářské praxe opublikovali švýcarští herpetologové v časopise Ecological Applications.
Předchozí výzkumy nároků na prostředí v populaci v povodí řeky Tagliamento v severovýchodní Itálii prokázaly pro dva sympatrické druhy ropuch – ropuchu obecnou (Bufo bufo) a ropuchu zelenou (Pseuepidalea viridis) – klíčovou roli hromad větví a jiných zbytků keřové a stromové vegetace, které naplavuje řeka v okolí jejího koryta. Švýcarští herpetologové se pokusili přesně kvantifikovat, jaké množství tohoto prvku je pro výskyt jedince žádoucí a nezbytné. Z těchto dat následně vypočítali požadavek pro celou populaci a plochu, kterou populace vyžaduje. Sledováním značených jedinců zjistili velikost domovského okrsku jedinců obou druhů. U ropuchy obecné se jedinci pohybovali na ploše v průměru 570 m2 (rozsah 6-3620 m2), u ropuchy zelené 2456 m2 (rozsah 27-17248 m2). Význam naplavených zbytků dřeva velmi dobře dokládá již první výsledek – s rostoucím množstvím tohoto zdroje totiž velmi rychle klesá velikost domovského okrsku. Z výsledků vyplývá, že jedinci upravují minimální velikost svých domovských okrsků tak, aby obsahovaly určité minimální množství naplaveného dřeva. Pro žádný další sledovaný prvek prostředí stejná závislost potvrzena nebyla. U ropuchy obecné nezáleží na velikosti jednotlivých hromad, naopak ropucha zelená využívá přednostně hromady menší velikosti do plochy 5m2. Autoři dále přinesli díky znalosti vztahu velikosti domovského okrsku a množství naplaveného dřeva konkrétní příklady využití jejich poznatků a vzorec pro výpočet množství hromad dřeva pro jakoukoliv velikost populace. Například pro populaci o velikosti 100 jedinců vypočítali autoři výzkumu nutnou velikost využívané plochy biotopu nejméně 60 000 m2 pro ropuchu obecnou a 250 000 m2 pro ropuchu zelenou. Taková populace pak vyžaduje například v případě ropuchy obecné 757 m2 plochy naplaveného dřeva na hektar plochy, u ropuchy zelené pak 233 m2 plochy naplaveného dřeva na hektar plochy. V případě ropuchy zelené by případný management i přes nepříliš silnou vazbu měl dbát na existenci menších hromad.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
