Napodobení přirozených disturbancí v lesním hospodářství zvyšuje opylování keříků rodu Vaccinium: modelová studie z boreálního jehličnatého lesa
Nedostatek přirozených disturbancí a homogenizace boreálních lesů vlivem intenzivního lesnického hospodaření může mít velký vliv na biodiverzitu a celkové fungování tohoto ekosystému. Díky vzniku rozsáhlých holosečí ve skandinávských lesích během těžby dřeva v 50. letech došlo k prudkému poklesu procenta pokryvu nižšího bylinného patra, zastoupeného v tomto typu lesa dvěma druhy rodu Vaccinium – V.myrtillus (brusnice borůvka) a V. vitis-idaea (brusnice brusinka). Protože se jedná o rostliny s vysokým socio-ekonomickým významem (sběr, prodej, rekreace) a důležité součásti lesního ekosystému (potrava pro herbivory, zdroj pro včely a čmeláky), bylo nutné vyřešit a zastavit tento úbytek a dále zajistit zpětnou rekolonizaci zničených oblastí.
Během studie probíhající v letech 2011-2013 bylo sledováno 24 vybraných stanovišť, která byla součástí experimentálního designu péče o les v roce 2001. Protože k nejdůležitějším přírodním disturbancím v těchto lesích patří vichřice a požáry, byly experimentální plochy zčásti podrobeny řízenému vypalování a z části těžbě dřeva ve formě - holoseč, ponechání 10m3stromů/ha; 50m3stromů/ha a kontrolní skupinu tvořily lesy bez zásahu. Na vybraných plochách byla sledována pokryvnost, kvetení a následný výnos u keříků borůvky i brusinky, zohledňoval se jak typ péče, tak i jiné environmentální faktory. Krom těchto faktorů byla sledována i druhová diverzita a abundance opylovačů - včel samotářek a čmeláků a vhodnost vybraného substrátu pro jejich úspěšné přežití.
Pokryvnost, kvetení i úroda borůvek byly silně ovlivněny mírou kácení v daném místě. V případě holosečí byl pozorován pokles až o 94% ve všech sledovaných parametrech, nejlepší podmínky poskytoval les bez jakýchkoli těžebních zásahů.
V případě brusinek měla na sledované parametry velký vliv heterogenita prostředí vzniklá díky požárům a kácení s ponecháním části stromů.
Na sledovaných lokalitách se vyskytovalo celkem 37 druhů včel samotářek a čmeláků, jednalo se především o druhy využívající jako úkryty nory v zemi. Tyto druhy se vyskytovaly jak v lese bez zásahů, tak v místech, kde vznikly holiny díky těžbě i požárům.
Vegetační charakteristiky borůvky a brusinky vykazují velké rozdíly v reakci na řízené požáry a těžbu dřeva. Zatímco borůvka nejlépe prospívá v lesích bez zásahů, pro brusinku je výhodné lesní hospodaření s řízenými požáry a extenzivní těžbou, která zanechává dostatek zbytků dřeva i stojících živých stromů na původním stanovišti Takto heterogenní stanoviště je vhodné jak pro keříky brusinek, které zde zastupují pionýrský druh, tak pro mnohé druhy opylovačů, které v mrtvém dřevě nacházejí úkryt. Tento fakt by se měl brát v úvahu i v případě sběru dřeva za účelem ekologického vytápění, kdy by se mohl střetávat zájem ochrany diverzity stanoviště a nutnost výroby elektrické energie/tepla spalováním biomasy.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
