Náhled do procesu obnovy cenných charakteristik lesa
Současnou podobu evropských lesů utvářela staletí lesnické tradice. Nedotčené starobylé lesy tak najdeme jen na zlomku území. Francie v roce 1950 zřídila soustavu striktně bezzásahových lesních rezervací s předpokladem, že opuštěné hospodářské lesy v průběhu času získají charakteristiky starobylých porostů. O délce doby potřebné k takové obnově se vedou dohady. Autoři práce se pokusili vnést do těchto dohadů světlo a zaměřili tuto práci na vyčíslení rozdílů vybraných atributů čtyř typů lesních porostů. Srovnávali porosty hospodářské a porosty bez maangementu v nížinách a vyšších polohách. Byly testovány hypotézy: H1) bezzásahové lesy budou mít víc charakteristik starobylého porostu (větší objem mrtvého dřeva, větší podíl vzrostlých starých stromů etc.) a H2) bezzásahové lesy, kde chybí disturbance budou hostit více pozdně sukcesních druhů stromů a druhy netolerující stín.
-
starobylé lesy představují cenný ekosystém citlivý vůči zásahům zvenčí, např. odklízením mrtvého dřeva jsou ničeny podmínky pro existenci klíčových saproxylických společenství hub a bezobratlých; necitlivým kácením nedojde k vyspění stromů atd.
-
autoři vybrali 17 bezzásahových porostů a jim přilehlých hospodářských lesů napříč Francií (viz Příloha 1). Část porostů se nacházela v nížínnách (<800 m n.m.) a část v oblastech vysočin (>800 m n.n.).
-
autoři provedli inventarizaci jednotlivých porostů, kde v rámci náhodně vybraných reprezentativních ploch zjišťovali jejich morfologické a strukturní proměnné (viz Příloha 2):
-
byla spočtena druhová diverzita a početnost dominantních druhů. Zaznamenané druhy byly kategorizovány podle postavení v sukcesním procesu na 1) druhy pionýrské, 2) druhy post-pionýrské, a 3) druhy pozdně sukcesní.
-
zaznamenané stromy byly dále kategorizovány dle šířky kmene v prsní výšce (DBH - diameter at breast height) na 1) stromy velmi široké (DBH > 67,5 cm), 2) stromy široké (47,5 cm ≤ DBH < 67,5 cm), 3) střední (22,5 cm ≤ DBH < 47,5 cm), a malé (7,5 cm ≤ DBH < 22,5 cm).
-
-
na základě naměřených proměnných byla spočtena hodnota vlastních hodnotících indikátorů:
-
hustota stromů náležících do jednotlivých kategorií DBH na hektar porostu, pokryvnost bazální části kmene (m2/ha) pro všechny kategorie DBH, celkový objem mrtvého dřeva a poměr objemu mrtvého vůči celkovému objemu veškerého dřeva.
-
-
výsledky ukázaly, že v bezzásahových lesích bylo dvojnásobné množství živých stromů ve srovnání s hospodářskými lesy. Stejně tak pokryvnost bazálních částí kmenů stromů byla vyšší v lesních rezervacích (viz Příloha 3, 4, 5). Nížinné a výše položené porosty následovaly stejný trend. Celková diverzita druhů stromů byla lehce vyšší v rezervacích. Hospodářské lesy vykázaly mizivou přítomnost pionýrských druhů, ovšem diverzita pionýrských druhů byla srovnatelná mezi oběma typy managementu. Diverzita druhů se v nížinných lesích v závislosti na managementu nijak nelišila, ale horské bezzásahové lesy ji měly vyšší než horské hospodářské lesy. Objem mrtvého dřeva byl vyšší v bezzásahových porostech, ale hospodářské lesy obsahovaly více pařezů (viz Příloha 6).
-
početnost stromů, pokryvnost jejich bazálních částí a veškeré charakteristiky mrtvého dřeva rostly s dobou, jež uplynula od ukončení těžby.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
