Může změna klimatu ohrozit obojživelníky?
Život obojživelníků je pod neustálým tlakem faktorů vnějšího prostředí. Řada z nich může mít na vývojový cyklus negativní vliv, ačkoliv ne nutně letální. Při synergickém působení však může docházet k multiplikaci účinku a rychlé reakci populace ať už ve formě přímé mortality dospělých jedinců, nebo narušení některé z fází životního cyklu. V posledních letech přibývá rovněž dokladů vlivu globální změny klimatu. Ta se projevuje zejména v posunu fenologie rozmnožování, distribuce a početnosti některých druhů. Někteří autoři předpovídají, že až 37% druhů může v důsledku těchto změn vyhynout. I tak zůstává pro velkou část vědců spojení mezi změnou klimatu a početním úbytkem mnoha druhů organizmů kontroverzním tématem. Potenciální vliv klimatu ale nebude pravděpodobně stejný na všechny skupiny. Obzvláště senzitivní jsou obojživelníci a plazi, a to jednak díky závislosti fyziologických procesů na vnějším zdroji tepla (studenokrevní), a také kvůli omezeným disperzním schopnostem většiny druhů.
Dva američtí herpetologové, Jason Rohr a Brent Palmer, provedli jedenáctitýdenní experiment s axolotlem Barbourovým (Ambystoma barbouri). Nejprve odebrali snůšky z volné přírody a poté umístili do 48 akvárií vždy 31 vajíček. Akvária byla rozdělena na čtyři skupiny. V první bylo čisté rozpouštědlo (dimethylsulfoxid), které podle autorů nemá vliv na chování, růst, ani přežívání larev. V dalších třech bylo v rozpouštědle rozpuštěno přesné množství atrazinu (4, 40 a 400 mg/l). Tato látka může působit u obojživelníků jako endokrinní disruptor. Nejvyšší koncentrace odpovídá situaci, jaká byla v prostředí krátce po povolení využívání atrazinu v USA jako herbicidu proti dvouděložným plevelům. Další dvě pak koncentracím, kterým jsou obojživelníci chronicky vystaveni v současnosti. (V ČR již není registrován a v Evropské unii je zakázán od 1. srpna 2005 na základě rozhodnutí Evropské komise 2004/248/EC. V USA a řadě dalších zemí je dosud používán.). Po ukončení larválního vývoje byla mláďata přemístěna do 160 terárií z důvodu studia dlouhodobějšího vlivu atrazinu, teploty (22 a 27oC) a vlhkosti na růst, chování a přežívání axolotlů. Přes řadu behavoriálních adaptací, využívaných u volně žijících jedinců při krátkodobých změnách klimatických podmínek, došlo u všech skupin s výjimkou jedinců chovaných v chladných a vlhkých podmínkách, k výrazným odlišnostem v chování (větší míra shlukování jedinců, méně času aktivní, více času v úkrytech). S rostoucí koncentrací atrazinu klesá množství času v úkrytu i míra shlukování, a naopak roste čas aktivity jedinců. Vážnějším problémem ale je negativní vztah mezi koncentrací atrazinu a hmotností jedinců na konci experimentu. Jedinci vystavení největší koncentraci měli na konci experimentu nejnižší hmotnost. Tento vztah je zjevný u obou sledovaných teplot i vlhkostních poměrů, v případě experimentu ve vyšší teplotě je ale efekt výrazně vetší. Rovněž mortalita je silně ovlivněna všemi zkoumanými faktory: roste zejména s teplotou a koncentrací atrazinu. Výsledky experimentu tedy jednoznačně ukazují, že axolotl Barbourův je přes existenci řady behaviorálních i fyziologických adaptací druhem velmi citlivým na klimatické změny v prostředí i na obsah atrazinu. Výsledky studie jsou jednoznačnou podporou snahy o omezení užívání tohoto herbicidu v zemědělství v USA.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
