Mortalita ptáků při kolizích s nosnými lany lyžařských vleků
Lyžařské aktivity v posledních desetiletích mají neoddiskutovatelný vliv na krajinu mnoha evropských hor. Na základě nedávného průzkumu ve Francouzských Alpách a Pyrenejích bylo zjištěno, že je zde celkem 252 lyžařských rezortů s 3117 vleky či lanovkami o celkové délce 2575 km. Již mnoho prací prokázalo negativní vliv rozvoje horských středisek a zimní turistiky především na tetřevovité ptáky. Mezi hlavní negativní efekty patří mimo jiné také mortalita způsobená kolizí s nosnými lany lyžařských vleků a lanovek.
Obecně se mortalita způsobená lidskou infrastrukturou, jako jsou vleky, elektrické vedení či ploty, odhaduje na základě nálezů uhynulých zvířat v okolí těchto zařízení. Nicméně někteří zranění ptáci mohou ještě určitou dobu po srážce pokračovat v letu a k úhynu může dojít až o několik stovek metrů dál. Tito ptáci pak buď nejsou nalezeni vůbec, nebo jejich smrt není spojována s lidskou činností. Rozšíření území na kterém jsou hledány oběti srážky může pomoci k přesnějším odhadům mortality, nicméně šířka této zóny není snadno definovatelná.
Tato práce se zaměřuje na mortalitu bělokura horského (Lagopus muta muta) způsobenou kolizemi s nosnými lany lyžařských vleků v lyžařském středisku v Pyrenejích. Toto středisko leží v nadmořské výšce 1830-2700 m n.m., v jeho prostoru se nachází dvě lanovky a sedm lyžařských vleků. Ve vzdálenosti 600 metrů od nejbližšího vleku byla nalezena mrtvá samice bělokura. Následná pitva pak prokázala, že má zlomenou pravou nohu a křídlo, což nasvědčovalo možnost kolize s vodícím lanem vleku.
Během následujícího průzkumu bylo přímo pod vedením vleku nalezeno několik vzorků peří bělokura horského. Tyto vzorky byly následně srovnávány s 34 vzorky tkání a peří získaných z nalezených mrtvých těl nebo z ptáků chycených za účelem telemetrického sledování v okolí zhruba 60 kilometrů od vleku. Výsledkem tohoto srovnání bylo, že nalezené vzorky peří pocházely skutečně z uhynulé samice bělokura. Tento závěr je důkazem, že zranění ptáci mohou i s vážným úrazem uletět relativně velkou vzdálenost.
Mortalita spojená s kolizemi s dráty, kabely a ploty je hlavním problémem ochrany populací tetřevovitých. Mezi 835 ptáky, jejichž smrt byla spojena s takovýmito kolizemi mezi lety 1997 až 2009 v oblasti 225 lyžařských rezortů ve Francouzských Alpách a Pyrenejích, bylo celkem 771 hrabavých.
Tyto údaje jsou však pravděpodobně dosti podhodnocené, protože do těchto výzkumů jsou zahrnováni pouze uhynulí jedinci nalezení v přímé blízkosti vedení. Proto by do výzkumů měly být zahrnovány korekční faktory zohledňující sezónu, aktivitu mrchožroutů, efektivitu hledání či strukturu habitatu.
Opomíjena by neměla být ani možnost, že zmrzačený pták může od zkoumané oblasti odletět poměrně značnou vzdálenost, jak dokládá tato práce. Užitečné je také využití forenzního přístupu pro lepší identifikaci příčiny úhynu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
