Mortalita obratlovců na silnicích

Stále se zhušťující doprava a silniční síť je jedním z hlavních faktorů ohrožujících biodiverzitu. Vliv tohoto faktoru je dvojí: silniční síť fragmentuje biotop živočichů a rostlin a narušuje přirozenou metapopulační dynamiku organizmů, což vede k vyšší pravděpodobnosti vymírání lokálních populací. Viditelnějším efektem je ale přímá mortalita živočichů na silnicích. Většina studií, které se mortalitou zabývají, soustředí pouze na vybranou skupinu živočichů a sleduje proximátní faktory vedoucí ke kolizi s vozidly. Tým španělských biologů se rozhodl prozkoumat tento problém z jiného úhlu, a to srovnáním mortality živočichů s jejich biologickými vlastnostmi. Podle jejich výsledků jsou v současnosti nejohroženější skupinou ektotermní druhy, kterým současná opatření pomáhají nedostatečně.

Využitelné výstupy: 
  • Skupina sledovala během jednoho roku celkem 55 km cest v Národním parku Doñana.
  • Zaznamenala 2368 jedinců obratlovců, zabitých na silnici, patřících k 66 druhům.
  • Fenologie druhu se ukázala jako hlavní faktor určující časový průběh případů mortality u ještěrů, všech ptáků a malých savců.
  • Pravděpodobnost sražení zimujících ptáků zvyšovaly dešťové srážky.
  • Při vysokých teplotách rostlo množství přejetých hadů a klesal počet usmrcených obojživelníků.
  • Budování „zelených“ přechodů nemá vliv na mortalitu malých obratlovců (obojživelníci, plazi, malí ptáci a savci) z důvodu nevhodné vysoké „propustnosti“ přiváděcích zařízení (hlavně ploty).
  • Autoři doporučují po analýze prostorové distribuce přejetých jedinců zvýšit důraz ochranných opatření na ektotermní obratlovce budováním specifických koridorů s efektivnější technologií pro jednotlivé skupiny.
Grafické přílohy: 
Mortalita obratlovců na silnicích
Mortalita obratlovců na silnicích
Mortalita obratlovců na silnicích
Mortalita obratlovců na silnicích
Mortalita obratlovců na silnicích
Zdroj: 
D'Amico, M., Román, J., de los Reyes, L., & Revilla, E. (2015). Vertebrate road-kill patterns in Mediterranean habitats: Who, when and where. Biological Conservation, 191, 234-242.
Zadal: 
Michal Berec