Morfologie půdního substrátu závisí na topografii a vegetační dynamice, případová studie z Karpat

Autoři kvantifikují vývoj půdní morfologie v kontextu horského terénu a historie změn v porostech smrkového lesa. Byly testovány tři hypotézy: i) topografie je činitel, který má hlavní vliv na typ vegetace a půdy, zatímco historie disturbancí ovlivňuje strukturu vegetace, ii) dynamika uvnitř vegetace tvaruje svrchní organické horizonty půdy, kdežto hlubší minerální vrstvy jsou modelovány topografickými vlivy, iii) režim disturbancí ovlivňuje půdotvorné procesy (především podzolizaci) na úrovni mikrohabitatů. Získané výsledky ukazují, že charakter svahu a disturbance vegetace mají dramatický vliv na strukturu půdy a mohou zvrátit nežádoucí proces podzolice.

Využitelné výstupy: 
  • půdotvorné procesy probíhají neustále.

  • lesy dominované porosty smrku ztepilého jsou typické pro vysoko položené oblasti v temperátním pásu Evropy. Ve smrkových porostech je hlavním půdotvorným procesem tzv. podzolizace. Podzolizace je proces primárně daný typem mateční horniny, nicméně topografie terénu a místní vegetace jej také mohou významnou měrou ovlivnit. Topografie představuje stabilní faktor, ale vegetace je značně proměnlivá a její vliv je silnější a bezprostřední.

    • disturbance porostů horského smrkového lesa a následné sukcesní procesy významně tvarují svrchní organické horizonty půdy.

  • byly zkoumány 3 fragmenty původních horských smrčin ve Východních Karpatech. Tyto fragmenty se nacházely v nadmořské výšce mezi 1290 a 1645 m. Průměrný roční úhrn srážek v těchto oblastech se pohyboval mezi 853 až 1150 mm s průměrnou teplotou nepřesahující 4 °C.

    • první zkoumaný porost (C1) se nachází v pohoří Căliman (Rumunsko), na svahu sopečné kaldery tvořené andezitem. Pohoří Căliman je součastí stejnojmenného národního parku a lesní rezervace. Půdu této oblasti tvoří kryptopodzol (42%), luvické podzoly (32%), leptosoly (18%) a stagnosoly (7%). Druhý zkoumaný porost (G1) je součást lesní rezervace Giumalau v pohoří Giumalau-Rarau (Jv Rumunsko). Podloží této oblastí tvoří fylit a rula. Místní půdu tvoří kryptopodzol (54%), modální kambisoly (17%), luvické podzoly (11%), leptosoly (8%), glejosoly (7%) a umbrisoly (2%). Třetí fragment lesa (S1) se nachází na Sv Ukrajiny, na hřebeni Syvulja (pohoří Horhany). Tato oblast leží na pískovcovém podloží. Oblast není předmětem legální ochrany, nicméně její odlehlost a špatná přístupnost zamezují lidskému vlivu stejně účinně.

      • pozn. překladatele: zde zmíněné názvy půdních typů je třeba brát se špetkou soli. Systém klasifikace půd je nejednotný, nezohledňuje jiné postupy měření. Každý ze systémů je založen na jiném postupu měření - chceme-li tak srovnat různé systémy a jejich názvosloví, zamotáme se obvykle do systému odlišných mezních limitů N, P atd. Dokud půdní biologové kriticky nezhodnotí svoje postupy měření, názvosloví se nikam neposune. A zde je hluboko v černozemi zakopaný pes.

  • na každém lesním fragmentu byla popsána struktura lesa (Viz Obr. 1) na základě náhodně vybraných čtvercových ploch (40 pro C1, 42 pro G1, 41 pro S1). Z každé plochy bylo odebráno 5 půdních sond.

    • v každé sondě byla zjištěna: i) síla a forma jednotlivých organických a minerálních horizontů půdy, a to do do hloubky 0,5 m případně níže až k Bhs horizontům v případě luvických podzolů; ii) podíl kamenných fragmentů, a iii) taxonomické zařazení daného půdního substrátu.

    • pro každou odebranou sondu a lesní plochu byly stanoveny mikrotopografické charakteristiky (Viz Obr. 2, 3).

  • z výsledků vyplývá jednoznačný vliv vegetace a topografie na strukturu a morfologii půdy. Mezi nejsilnější topografické vlivy patří např. orientace svahu či přítomnost srázů, teras a jiných terénních útvarů podél spádnice. Složení organických horizontů půdy včetně jejího pokryvu (= bylinné patro a semenná banka) je výsledkem součinnosti struktury lesního pokryvu a lokální historie disturbancí.

    • narušení pokryvu stromového porostu umožňuje rozvoj graminoidních porostů, po uzavření stromového patra nicméně převládne vrstva opadu, která tvoří živný substrát především pro společenstva mechorostů.

 

Grafické přílohy: 
Morfologie půdního substrátu závisí na topografii a vegetační dynamice, případová studie z Karpat
Morfologie půdního substrátu závisí na topografii a vegetační dynamice, případová studie z Karpat
Morfologie půdního substrátu závisí na topografii a vegetační dynamice, případová studie z Karpat
Morfologie půdního substrátu závisí na topografii a vegetační dynamice, případová studie z Karpat
Morfologie půdního substrátu závisí na topografii a vegetační dynamice, případová studie z Karpat
Morfologie půdního substrátu závisí na topografii a vegetační dynamice, případová studie z Karpat
Morfologie půdního substrátu závisí na topografii a vegetační dynamice, případová studie z Karpat
Zdroj: 
Valtera M., Šamonil P., Svoboda M., Janda P. (2015): Effects of topography and forest stand dynamics on soil morphology in three natural Picea abies mountain forests. Plant Soil 392:57–69
Zadal: 
Zuzana Blažková