Monitoring denních motýlů na polopřirozených trávnících: vliv počasí a denní doby

Úbytek denních motýlů v posledních desetiletích je spjat se ztrátou a fragmentací biotopů způsobenou zejména intenzifikací zemědělství a změnami ve využívání půdy. Polopřirozené trávníky jsou uvedenými změnami ovlivněny nejhůře, a proto vyvstává potřeba monitoringu biodiverzity na takovýchto stanovištích. Mnoho druhů denních motýlů je citlivých na změny prostředí a reagují na ně rychleji než ostatní organismy (např. rostliny). Denní motýli jsou dobře zkoumatelnou skupinou organismů a mohou sloužit jako indikátory pro změny v prostředí či klimatu.
Přesné, opakovatelné a účinné metody monitoringu jsou pro úspěšnou ochranu denních motýlů nezbytné. V mnoha evropských zemích jsou standardně používány liniové transekty (tzv. Pollard walks). Metoda uvádí kritéria, na jejichž základě je dosaženo určité míry jednotnosti. Nicméně, mnoho těchto kritérií nebylo důkladně testováno v terénu, zejména ne mimo Velkou Británii, kde byla metoda navržena. Cílem této studie bylo vyhodnotit monitorovací kritéria pro rychlost větru, sluneční záření, teplotu a denní dobu pro druhovou pestrost a početnost denních motýlů. Studie byla provedena na šesti polopřirozených pastvinách v jihovýchodním Švédsku.
Kritéria stanovená ve švédském národním monitorovacím programu jsou poněkud odlišná od těch navržených Pollardem: 1) Teplota nad 17° C při slunném počasí nebo nad 25°C bez ohledu na Slunce, 2) rychlost větru pod 8 m.s-1, 3) denní doba od 9.00 po 16.30. Počet návštěv během sezóny je omezen na tři.
Transekty byly procházeny rychlostí 50 m/min. Byl zaznamenán každý jedinec do pěti metrů na obě strany a před pozorovatelem. Transekty byly od sebe vzdáleny 25 m. Sledování proběhlo od 22.5. do 16.8. od 9.00 do 16.30 hod za různého počasí (kromě deště). Každá lokalita byla navštívena alespoň patnáctkrát. Aby byl eliminován vliv denního průběhu, střídalo se pořadí návštěv jednotlivých lokalit.
Na konci každého sčítání byla zaznamenána teplota, rychlost větru, oblačnost a sluneční záření (poměr doby, kdy bylo slunečno a celkové doby sčítání). Teplota byla měřena 70 cm nad zemí. Rychlost větru byla stanovena odhadem podle Beaufortovy stupnice. Oblačnost byla měřena v kategoriích 0 – 25%, 25 – 50, 50 – 75, 75 – 100, sluneční záření na nejbližších 10%.
Křivka početnosti druhů vykazovala typicky logaritmickou závislost. Obzvláště patrné jsou rozdíly mezi první, druhou a třetí návštěvou, což ukazuje, že při malém počtu návštěv na lokalitě zůstanou některé druhy nepovšimnuty. Jedna nebo dvě návštěvy tedy nemohou být rozhodně považovány za dostatečné, pokud je cílem zjistit druhovou pestrost a mají tudíž malou vypovídací schopnost z hlediska odhalení změn v čase. Zvýšení počtu návštěv ze tří na pět vedlo k navýšení počtu druhů o 12%. Je ale zřejmé, že zvýšené úsilí při monitoringu je doprovázeno většími nároky na rozpočet, což může být limitujícím činitelem v oblasti ochrany přírody, kde jsou finanční prostředky omezené.
Dosti překvapivým zjištěním je, že 40% rozdílů mezi druhovým složením motýlích společenstev na lokalitě je způsoben proměnnými počasí. Proto je velmi důležité, pokud jsou data o těchto proměnných sbírána během samotného monitoringu, aby mohla být eliminována nežádoucí variabilita.
Během této studie nebyl zjištěn žádný vliv větru do stupně 5 Beaufortovy stupnice na druhovou pestrost ani početnost jedinců. Je možné, že vliv větru na zjištěné počty motýlů je vyšší při nižších teplotách než těch zaznamenaných v této studii. Vliv větru se též může značně lišit mezi jednotlivými biotopy. Doporučení týkající se větru by proto měly zohledňovat konkrétní průběh počasí, dobu během sezóny a otevřenost lokality k větrnému proudění.
Aktivita motýlů je do značné míry ovlivněna teplotou, protože většina motýlů vyžaduje vysokou teplotu, aby mohli létat. Pro většinu druhů ale pro let není třeba, aby bylo slunečno, pokud jsou teploty ve stínu dostatečně vysoké. Pollardova metodika stanovuje 17°C jako hodnotu, u které je možné sčítat bez ohledu na oblačnost; při nižších teplotách je nutné, aby při aspoň 60% doby sčítání bylo slunečno. Výsledky této studie ukazují, že početnost prudce klesla, pokud při 19°C kleslo zastoupení slunečného počasí pod 80 – 85%. U teplot nad 29°C nehrál vliv oblačnosti roli. Je zřejmé, že kritéria navržená pro Velkou Británii by neměla být nekriticky přejata pro ostatní oblasti.
Autoři doporučují monitoring provádět 4,5 (-4,5) hodiny před dobou než Slunce vystoupí na obloze nejvýše a 4 hodiny po ní (4+). Počty jedinců byly nejvyšší během dopoledních hodin, v čase 2+ byly již podprůměrné. Je zřejmé, že početnost jedinců může v průběhu dne významně kolísat a že průběh početnosti se může u jednotlivých druhů významně lišit. Pokud je cílem monitoringu sledování změn početnosti u konkrétního druhu, pak je žádoucí provést monitoring každý rok vždy v tu samou denní dobu.