Mohou za pokles populací tetřevů ve Finsku změny ve věkové skladbě lesa?

Při poklesu početnosti tetřeva v Evropě se běžně uvažuje o vlivu lesnictví, ačkoli nebyla dosud udělána žádná analýza, která by tento předpoklad statisticky testovala. Předpokládá se zejména, že tetřevi jsou závislí na přítomnosti staršího lesa. Přirozeně se uvažuje i o dalších faktorech spojených jak s lesnictvím (např. disturbance v důsledku těžby), využitím krajiny lidmi (vznik umělých staveb), zvýšeného tlaku predátorů, zhoršení pokryvnosti borůvčí, ale třeba i lov nebo změna klimatu.
Ve Finsku docházelo k rozsáhlým změnám v lesním hospodaření až po druhé světové válce, kdy začala být výběrová těžba dřeva nahrazována holosečemi a umělým vysazováním semenáčků. Od té doby je zaznamenáván úbytek tetřevů, který se zastavil až v 90. letech. Nabízelo se tedy otestovat vliv změny věkového složení lesů na populace tetřeva, takže si autoři vybrali data o početnosti z let 1965 až 1988.
Ve vybraném období byl skutečně prokázán celoplošný pokles početnosti tetřevů o 4 % ročně, nicméně změna věkového složení lesa na to neměla vliv. Početnost tetřeva nejlépe korelovala s rokem, kdy byla měřena, což napovídá jen to, že sledované děje (tj. změna v početnosti tetřeva a změna věkové struktury lesa) proběhly ve stejné době. Proč ale nevychází korelace tetřeva se změnou stáří lesa? Příčina může být prozaická: druhy, které byly tradičně spojovány se starým lesem, žijí stále na stejných místech, ale vlivem hospodaření tam už tyto lesy nejsou. Je také možné, že jsou důležité jiné charakteristiky struktury lesa jako menší mozaikovitost porostů, ochuzení fyziognomie lesa, velikost lesních ploch a nebo jejich propojení. Při porovnání s další literaturou na toto téma to vypadá, že les určité věkové struktury je důležitý jen pro určitá životní období tetřeva (lek, hnízdění), ale neprojevuje se ve větším geografickém měřítku.
Z dalších teoretických faktorů by mohl hrát roli zvýšený predační tlak. V případě této studie ale není tak významný, protože díky distribuci predátorů by největší měl být na jihu Finska, ale úbytek tetřeva je všude stejný. Druhou možností by mohlo být snížení pokryvnosti borůvčím způsobené holosečemi. Borůvčí je totiž důležité pro kuřata tetřeva, která zde hledají potravu. Nicméně podle současných studií se nezdá, že by samotný pokles pokryvnosti borůvčí mohl způsobit pokles početnosti tetřeva.
Je možné, že za poklesem mohou stát i klimatické změny. Ačkoli je to populární téma, tak asi nebudou vhodným kandidátem na objasnění poklesu tetřeví populace, protože zatímco se Finsko neustále otepluje, populace tetřeva se již stabilizovala. Ve Finsku nesmíme zapomínat ani na lov. Pokud jde o počty odstřelených kusů, ty nejsou (snad až na severní oblasti) nijak velké. Ale cílený lov kvalitních, trofejních samců může vážně poškodit celou populaci. V této souvislosti je dobré zmínit i vliv cest. Ty jednak zvyšují fragmentaci terénu, ale zároveň usnadňují lovcům pohyb a nepřímo tak umožňují úspěšnější lov.
Pro další ochranu tetřeva tedy bude dobré nepřeceňovat význam věkové skladby lesa. Prozatím bude důležitější zaměřit se na ochranu lesa a lesního pokryvu hlavně v okolí funkčních tetřevích tokanišť.