Mohou kyselé deště ohrozit vývoj obojživelníků?
Kyselé deště mají velmi negativní dopad na většinu organizmů, zejména tam, kde je půda a podloží proplachováno jen pomalu a kde existuje nízká výměnná kapacita aniontů. Za toxicitu kyselé vody pro organizmy jsou zodpovědné především tři hlavní faktory: pH, obsah hliníku a vápníku. Norští herpetologové Skei a Dolmen testovali schopnost odolávat vyšším koncentracím zmíněných faktorů u dvou běžných evropských obojživelníků – ropuchy obecné (Bufo bufo) a čolka obecného (Lissotriton vulgaris).
Využitelné výstupy:
- Larvy ropuch a čolků byly v experimentu chovány v měkké vodě (0,5 mg/l Ca2+) při pH od 3,9 do 5,9 a celkové koncentraci hliníku menší než 10, 150 a 300 mg/l.
- Oba druhy vykazovaly nárůst mortality při pH nižším než 4,5.
- Žádná larva ropuchy neuhynula při pH vyšším než 4,5, zatímco larvy čolků z vyšších koncentrací hliníku vykazovaly poměrně výraznou mortalitu při pH mezi 5,1 a 5,9.
- LC50 (168 h) pro <10 a 150 mg/l Al bylo pH 4,3 a 4,1 pro ropuchy a 4,2 a 4,1 pro čolky.
- Vyšší koncentrace iontů Al3+ překvapivě zvyšují míru přežívání larev obou druhů.
- Rozdíly v reakcích na experimentální podmínky vysvětlují autoři vyšší ochranou vnitřních žaber ropuch před vnějším prostředím, zatímco vnější žábra larev čolků takovou ochranu postrádají.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Skei, J. K., & Dolmen, D. (2006). Effects of pH, aluminium, and soft water on larvae of the amphibians Bufo bufo and Triturus vulgaris. Canadian journal of zoology, 84(11), 1668-1677.
Zadal:
Michal Berec
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
