Modrásek černoskrvnný – deštníkový druh. Případ z českých Karpat.

Vzhledem k tomu, že jsou finanční zdroje na ochranu přírody limitované a jejich využívání často závisí na vztahu veřejnosti k ochraně přírody, existuje snaha chránit několik málo charismatických druhů, jejichž ochrana pokryje zároveň mnoho dalších druhů s obdobnými stanovištními nároky. Učebnicovým příkladem takového druhu je modrásek černoskvrnný (Phengaris arion). Ve Velké Británii došlo v 70. letech 20. stol. k jeho vymizení v důsledku opuštění tradiční pastvy ovcí na jeho lokalitách. Obnova využívání umožnila úspěšnou reintrodukci druhu, což je jeden z pozoruhodně úspěšných příkladů ochrany přírody. Mezitím ale došlo ke zhoršení stavu populace i v kontinentální Evropě v důsledku ztráty biotopu způsobené jednak intenzifikací zemědělství, jednak opuštěním od hospodaření. Jako druh spjatý s tradiční kulturní krajinou může být zachován pouze zachováním tradičních forem hospodaření. Autoři zjišťují, které vlastnosti má stanoviště vhodné pro výskyt modráska, srovnávají vegetační složení obývaných a neobývaných ploch a srovnávají záznamy o početnosti dalších druhů denních motýlů v údolí Bečvy, mezi Javorníky a Vsetínskými vrchy. Jedná se o heterogenní krajinu, tradičně využívanou pro pastvu ovcí, s roztroušenou zástavbou a mozaikou sečených luk, pastvin, malých políček, sadů a polních lesíků. Ústup od tradičního pastevního hospodaření vede ke spontánnímu zvyšování lesnatosti oblasti. V současné době zaujímají lesy cca 60% rozlohy tamější krajiny. Modrásek černoskvrnný býval v ČR široce rozšířeným druhem až do poloviny minulého století. Od té doby došlo k jeho rychlému úbytku; v současnosti je známo pouze 12 mapovacích kvadrátů s výskytem tohoto druhu. Živnou rostlinou modráska černoskvrnného jsou mateřídoušky a dobromysl. Mladá larvální stadia se krmí na živných rostlinách, později se housenky vyvíjejí v mraveništích rodu Myrmica, kde požírají larvy mravenců. V roce 2006 proběhl průzkum na 166 lokalitách s travnatými biotopy během letové periody modráska, tj. od 4.7. do 28.7. Modrásek černoskvrnný byl zjištěn na 65 ze 166 sledovaných lokalit. Nejčastěji se vyskytoval na jižně či jihozápadně orientovaných svazích s velkou variabilitou trávníků, vysokým zastoupením živné rostliny a přítomností jednotlivých křovin. Takové biotopy byly ale častěji nalézány na opuštěných než aktivních pastvinách. Rovněž přítomnost dřevin poskytujících úkryt před větrem měla kladný vliv na přítomnost modráska. Nejvyšší početnosti dosahoval modrásek na trávnících s vysokým zastoupením nektaronosných rostlin a určitým zastoupením dřevin; tzn. na lokalitách pasených nepříliš intenzivně nebo plochách ponechaných dočasně ladem. Trávníky s výskytem a bez výskytu modráska se významně lišily vegetačním složením. Na prvních se vyskytovaly druhy trav a bylin charakteristické pro teplé květnaté pastviny, jako např. třeslice prostřední, tomka vonná a pupava bezlodyžná, na druhých vysoké trsnaté trávy a nitrofilní rostliny (lopuch menší, bolševník obecný). Lokality s výskytem modráska černoskvrnného hostily více druhů denních motýlů než lokality bez jeho výskytu. S výskytem modráska černoskvrnného byl spjat výskyt druhů teplých polopřirozených trávníků (perleťovce maceškového, vřetenušky štírovníkové), druhů mezických trávníků (ohniváčka modrolemého, modráska lesního) a křovin (ostruháček kapinicový). Na západních svazích Karpat osidluje modrásek černoskvrnný zbytky původních pastvin na strmých teplých svazích, charakterizované proměnlivým reliéfem a vegetací. Obývané plochy zahrnují vysoký podíl rostlin vázaných na polopřirozené pastviny a hostí druhově bohatší společenstva denních motýlů než neobývané plochy. Ochrana lokalit s výskytem modráska černoskvrnného tak zároveň pomáhá ochránit charakteristickou vegetaci a motýlí společenstva se vzácnými a ohroženými druhy. Modrásek černoskvrnný vyžaduje různorodou mozaiku pastvin a lad s křovinami, zatímco chybí v monotónně obhospodařované krajině ať už pasené či kosené. Heterogenní krajina omezuje vliv negativního vlivu jednotlivých typů managementu (nebo nehospodaření), protože zahrnuje mozaiku různých stanovišť na poměrně malé ploše. Zachování populace modráska černoskvrnného proto vyžaduje zachování jemné mozaiky existujících ploch s časově a místně proměnlivým managementem. Ohrožení tohoto tradičního využití krajiny představuje podpora zemědělců z agro-environmentálních programů a dotační tituly na zalesňování.