Modelování struktury krajiny pro populace ropuchy krátkonohé
Činnost člověka vede k velmi rychlému úbytku početnosti mnoha druhů živočichů a rostlin. V takovém případě je primárním úkolem ochrany přírody identifikovat konkrétní příčiny takového jevu a vyvinout strategie, které zamezí jeho dalšímu pokračování. K často uplatňovaným metodám patří využití počítačových modelů prostředí a analýza životaschopnosti populací (PVA). Výsledky obou přístupů mohou přinášet odlišné předpovědi a volba správné metody není vždy zcela jednoznačná. Kolektiv polských a německých herpetologů ve své publikaci hodnotí výsledky srovnání obou přístupů na předpokládaný scénář vývoje početnosti ropuchy krátkonohé (Epidalea calamita) v Polsku.
Využitelné výstupy:
- Autoři hodnotí, jaký vliv budou mít čtyři alternativní scénáře vývoje krajiny (nazvané Rozvoj infrastruktury, Znovuzalesnění, Obnova pastvin a Renaturalizace) na populační dynamiku a celkovou nosnou kapacitu prostředí ropuchy krátkonohé.
- V každém scénáři byla vytvořena detailní mapa zaznamenávající změny ve složení vegetace, hydrologických poměrech lokality a hustotě silniční sítě.
- K hodnocení používají software RAMAS GIS.
- Nosná kapacita vyšla ve třech scénářích velmi podobná a žádný model se neukázal výrazně lepší, pouze model Znovuzalesnění výrazně snížil kapacitu.
- Model metapopulační dynamiky ukázal jako nejzásadnější negativně působící faktor hustotu silniční sítě, a to hlavně na dospělé jedince.
- Z modelů nejlépe vyšel scénář Renaturalizace, a to právě díky tomu, že nezvyšuje hustotu silniční sítě.
- Autoři uzavírají své výsledky zdůrazněním faktu, že hustota silniční sítě hraje v případě ochrany ropuch krátkonohých v Polsku mnohem důležitější roli než změna či úbytek vhodného prostředí a měla by se na tento faktor při plánování ochrany druhu klást zvýšená pozornost.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Franz KW, Romanowski J, Johst K, Grimm V (2013) Ranking Landscape Development Scenarios Affecting Natterjack Toad (Bufo calamita) Population Dynamics in Central Poland. PLoS ONE 8(5): e64852. doi:10.1371/journal.pone.0064852
Zadal:
Michal Berec
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
