Modelová studie: Může propojenost krajiny ovlivnit distribuci zvířat?
Změny krajiny mohou výrazně snížit její propojení a tím i výrazně ovlivnit pohyblivost zvířat. Následující studie se zaměřila na problematiku závislosti pohyblivosti zvířat na konektivitě krajiny. Předpokladem bylo, že zvířata se budu pohybovat spíše v propojených oblastech s cílem minimalizovat výdej energie na získání potravy a snahy vyhnout se potenciálním predátorům. K popisu pohyblivosti zvířat v krajině byl použit model „functional grain“, který je charakterizován soustavou funkčně propojených oblastí. V tomto prostorovém vzorci je popsána každá oblast, ve které se zvíře volně pohybuje tak, aby se jeho výdej energie zůstával pod prahem větší námahy. Ve studii byla využita telemetrická data sledující pohyb karibu (Rangifer tarandus caribou), která byla dále testována. Byly použity tři modely krajiny – tři způsoby, jak mohou karibu reagovat na heterogenitu prostředí 1) podle zdrojů, 2) podle krajinných prvků, 3) podle kombinace obou charakteristik. Model pak měl zodpovědět otázky týkající se distribuce karibu v krajině a případně upřednostňovaných oblastí.
Studie probíhala v severní Kanadě. Jak ukázala telemetrická data, během 16 let se počet oblastí pravidelně navštěvovaných soby karibu podstatně snížil. Podle genetické studie měly na tento úbytek ploch výrazný vliv antropogenní disturbance a snížený tok genů mezi populacemi. Při studii bylo pomocí GPS obojků stopováno 17 dospělých samic karibu, čímž byla nashromážděna data o pohybu zvířat. Ve sledovaném období navštívilo jedno zvíře během zimy 368-1391 lokací, během telení od 132-826 míst a během léta 125-662 lokací.
Model potvrdil, že karibu jsou rozptýleni v krajině pravidelně a jejich distribuce je závislá na propojenosti krajiny, tzn. že jsou nalézáni ve funkčně propojených oblastech zejména v době pozdně zimní a v létě. Studie taktéž potvrdila, že se pro předpověď jeví jako lépe vysvětlující model prostorové konfigurace.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
