Model rozšíření druhu kalibrovaný krajinnou matricí určený pro předpověď ztráty biodiverzity
S degradací, fragmentací a ztrátou habitatu je spojeno vymírání populací či dokonce druhů. Pro volbu správného ochranářského managementu je proto třeba vhodných predikčních modelů ztráty biodiverzity, které nám napoví více o vývoji rozšíření druhu spojeném se změnou krajiny.
Autoři této studie testovali použití modelu kalibrovaného krajinnou matricí (matrix-calibrated model) pro predikci vymření a míry ohrožení ptačích druhů na 20 biodiverzitních hotspotech. Výsledné odhady pak srovnávali s reálně naměřenými hodnotami a stejně tak i s výsledky při použití jiných dvou predikčních modelů.
Zohlednění vlivu krajinné matrice obklopující zbylé ostrůvky původního habitatu a druhové specifické reakce na změnu se ukázaly jako klíčové pro odhady ztrát biodiverzity. Model kalibrovaný krajinnou matricí byl navržen jako vhodný prostředek pro ochranářské účely.
Většina studií zabývajících se predikcí ztráty biodiverzity staví na aplikaci teorie ostrovní biogeografie (MacArthur&Wilson 1967) a teorii metapopulační dynamiky (Hanski 1998), kdy je obklopující krajinná matrice brána jako zcela nehostinná pro daný druh. Typ a kvalita krajinné matrix má ale právě nesporný vliv na přežívání druhů obývajících zbylé ostrůvky původního habitatu. Míra vhodnosti a prostupnosti krajinné matrice je i druhově specifická.
V této studii testovali použití modelu kalibrovaného právě krajinnou matricí (matrix-calibrated model) – vycházeli z „power modelu“ (Arrhenius 1920), který je často používán pro předpověď ztrát biodiverzity při odlesnění. Konstantu z, které vyjadřuje míru změny v počtu zvířat na jednotku ploch, kalibrovali na základě druhově specifických odpovědí na jednotlivé komponenty heterogenního prostředí. Výsledky pak srovnávali s naměřenými hodnotami a dále pak i s výsledky při použití jiných dvou jednodušších modelů (conventional a countryside model), u kterých se navíc počítalo s dvěma variantami hodnot z – a to pro kontinent (z=0,22) a ostrov (z=0,35).
Použití modelu testovali pro 20 biodiverzitních hotspotů v tropech se zaměřením čistě na ptačí druhy, protože ptáci jsou dobře studovaná skupina, co se týče informací o citlivosti na změny využívání krajiny a jejich ochranářský status je více spolehlivý.
Naměřené hodnoty ztrát druhů na jednotlivých hotspotech se pohybovaly v rozmezí 15,4% až 58,8%. Pro matricí kalibrovaný model vyšly průkazně nejlepší hodnoty Akaikeho informačního kritéria (AIC) (w1=89,91%). Pro druhý nejlepší model, což byl „conventional continental-z model“, byla podpora daty už 13,5ti násobně menší. U matricí kalibrovaného modelu byla distribuce predikčních chyb rovnoměrnější oproti ostatním modelům.
Model kalibrovaný krajinnou matricí je vhodný nejen pro predikci ztrát biodiverzity, ale najde uplatnění i pro další implikace při rozhodování o vhodném managementu krajiny, jíž dominuje lidská činnost. Výsledky ukazují, že například v místech se silným odlesněním můžeme přispět ke snížení rizika vymírání druhu právě zvýšením kvality obklopující krajinné matrice. Model nám umožňuje i kvantitativní odhady zvýšení biodiverzity spojených se vznikem sekundárních habitatů.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
