Mikroskopická vodní fauna snižuje riziko chytridiomykózy obojživelníků

Recentní obojživelníci jsou globálně jednou z nejohroženějších skupin obratlovců. Přibližně třetina druhů je považována za ohrožené vyhynutím. Na druhou stranu ne všechny druhy zaznamenaly v posledních desítkách let úbytky početnosti. To samé se dá říci o ohrožení infekcí houbou Batrachochytrium dendrobatidis, která vyvolává onemocnění zvané chytridiomykóza. Šíření této houby po celém světě je největším rizikem pro velké množství druhů obojživelníků, přičemž u několika desítek je nejpravděpodobnější příčinou jejich úplného vymření, a to například jak ve Střední a Jižní Americe, tak i v Austrálii. Intenzivní výzkum možností, jak chytridiomykóze čelit, je v současnosti zaměřen na možnosti obrany hostitelského jedince. Současně jsou ale podceňovány vnější determinanty vztahu patogen-hostitel. Při zjišťování dynamiky tohoto vztahu by měly být brány v úvahu všechny faktory, které se na ní mohou podílet. Původce chytridiomykózy, houba Batrachochytrium dendrobatidis, má v životním cyklu také volně žijící stádia, která se interagují s ostatními organizmy vodního prostředí. Mezinárodní kolektiv biologů zkoumal faktory vodního prostředí, které mohou šíření nemoci ovlivňovat. Zjistil, že přítomnost vodní mikrofauny může významně snižovat schopnosti šíření zoospor této houby.

Využitelné výstupy: 
  • Výrazné rozdíly v prevalenci onemocnění v rámci jednoho druhu i v relativně malých oblastech napovídají, že existuje nějaký vnější faktor, který má na rozšíření nemoci vliv.
  • Lokality s vysokou prevalencí chytridiomykózy vykazují vyšší podobnost, než odpovídá náhodě.
  • Autoři analyzovali vodu z lokalit výskytu ropušky starostlivé (Alytes obstetricans), konkrétně srovnávali vodu z 23 lokalit s malou prevalencí nebo absencí chytridiomykózy s vodou z 9 lokalit s vysokou prevalencí (obvykle přes 90 %).
  • Zároveň sledovali, zda dochází ve vodě z jednotlivých lokalit k odlišnostem v pohyblivosti zoospor houby.
  • Pohyblivost zoospor se již 2 hodiny po vystavení působení vody z populací s nízkou prevalencí snížila, zatímco počet pohyblivých zoospor v kulturách, které byly vystaven působení vody z lokalit s vysokou prevalencí, klesl až 33 hodin po expozici.
  • Také přežívání zoospor bylo signifikantně vyšší u vody z ploch s vysokou prevalencí infekce.
  • Voda z lokalit s vysokou prevalencí obsahovala také výrazně nižší počty prvoků a mikroskopických mnohobuněčných ve srovnání s vodou z lokalit s nízkou prevalencí.
  • Počet prvoků a mikroskopických mnohobuněčných byl významně negativně korelován s pozorovanou prevalenci v roce 2012 a pozitivně korelován se snížením počtu životaschopných zoospor.
  • Odfiltrování mikroorganismů na 0,45 mm filtru významně snižuje schopnost vody z míst s nízkou prevalencí způsobovat úmrtnost zoospor.
  • Výsledky jednoznačně potvrzují vliv přítomnosti mikroorganizmů na šíření chytridiomykózy.
Grafické přílohy: 
Mikroskopická vodní fauna snižuje riziko chytridiomykózy obojživelníků
Mikroskopická vodní fauna snižuje riziko chytridiomykózy obojživelníků
Mikroskopická vodní fauna snižuje riziko chytridiomykózy obojživelníků
Mikroskopická vodní fauna snižuje riziko chytridiomykózy obojživelníků
Zdroj: 
Schmeller, D. S., Blooi, M., Martel, A., Garner, T. W., Fisher, M. C., Azemar, F., & Pasmans, F. (2014). Microscopic aquatic predators strongly affect infection dynamics of a globally emerged pathogen. Current Biology, 24(2), 176-180.
Zadal: 
Kateřina Kucírková