Metody zjišťování přítomnosti páchníka hnědého
Hmyz vyžadující ke svému vývoji staré listnaté stromy patří v současné době v celé Evropě k ohroženým skupinám organizmů. Do této skupiny patří i páchník hnědý (Osmoderma eremita). Tento druh je v seznamu chráněných druhů České republiky zařazen v kategorii silně ohrožený a v Nařízení EU o stanovištích je uveden v příloze IV. Páchník je vývojově vázaný na dutiny starých listnatých stromů. Tento specifický biotop je častou příčinou komplikací při žádostech o kácení takových stromů.
Obvyklými metodami zjišťování výskytu páchníka jsou vizuální kontrola přítomnosti zbytků exoskeletu uhynulých dospělých brouků v okolí stromů nebo hledání larev a jejich trusu v trouchu v dutinách. Žádná z těchto metod nepřináší stoprocentní výsledky, ať už z důvodu nízké početnosti na některých lokalitách či nemožnosti efektivní kontroly kvůli obtížné dostupnosti potenciálně obsazených dutin. V případě falešně negativního výsledku zjišťování ale může dojít pokácením vhodného stromu k významnému zásahu do životaschopnosti zejména menších lokálních populací.
Jedním z charakteristických znaků páchníka, jak už jeho české jméno napovídá, je typický pach (podle některých autorů připomíná broskev, podle jiných juchtovou kůži). V nedávné době byla jako zdroj tohoto pachu identifikována sloučenina s chemickým názvem (R)-(+)-γ-dekalakton. Jeho hlavní funkcí je lákání samiček, jde tedy o pohlavní feromon. Tento způsob vnitrodruhové komunikace je u hmyzu velmi rozšířený a je základem některých metod zjišťování výskytu nočních motýlů či kontroly rozšíření a hustoty lesních škůdců. Při ochraně jsou ale prozatím tyto metody používány jen velmi vzácně.
Švédským vědcům se podařilo vyvinout metodu zjišťování přítomnosti páchníka hnědého pomocí chemického rozboru vzorků vzduchu z dutin stromů. Celá procedura je sice nákladnější než výše uvedené rutinní metody, přináší ale spolehlivější výsledky. Principem metody je nasávání vzduchu z dutiny stromu přes filtr z dřevěného uhlí (u švédských autorů po dobu 5-11 hodin pro jednotlivé případy), následné vymytí filtru v acetonu a zkoncentrování vzorku v dusíkové atmosféře. Výsledné vzorky jsou poté analyzovány na plynovém chromatografu, je-li v nich přítomen γ-dekalakton. Přesnost metody dobře ilustrují konkrétní čísla. U všech pozitivně vzorkovaných stromů byla přítomnost páchníků doložena odchytem do padacích pastí maximálně dva dny před nebo dva dny po odběru vzorku vzduchu. Navíc se ukázalo, že k pozitivnímu výsledku vede již přítomnost jednoho jediného samce (dva případy)! Je však třeba uvést i fakt, že ve třech případech (z 26, tedy v 11%) byl výskyt doložen v padacích pastech, ale ne nálezem γ-dekalaktonu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
