Meta-analýza faktorů předurčujících proměnlivost vnitroměstské biodiverzity
Autoři prezentovali výsledky své unikátní meta-analýzy vnitroměstské diverzity uvnitř 75 světových metropolí.
Výsledky napovídají, že ploškovitost zastavěného území a množství koridorů (cest, silnic, chodníků v závislosti na struktuře přítomné vegetace, atd.) má na biodiverzitu nejpozitivnější vliv. Lokální, biotické a habitat-managementové proměnné jsou prokazatelně důležitější než krajinné, designové a abiotické proměnné.
- Model náhodných efektů ukázal ze souhrnu možných proměnných napříč všemi městy a taxonomickými skupinami nejsilnější korelaci s ploškovitostí území a přítomností koridorů (v obou případech činil korelační faktor 0,6).
- Generalizovaný dataset – druhové bohatství bylo prokazatelně ovlivněno biotickými faktory více než abiotickými (Fisherův test, df=1, P=0,032), managementovými faktory více než designovými (Ftest, df=1, P=0,01) a faktory lokálními více než krajinnými (Ftest, df=1, P=0,025).
- Žádný prokazatelný rozdíl nebyl zaznamenán na třech úrovních dichotomie druhové diverzity, tedy rozdíl mezi biotickými/abiotickými (Ftest, df=1, P=0,51), design/management (Ftest, df=1, P=0,2) a krajinné/lokální (Ftest, df=1, P=0,70).
- Prahové hodnoty druhového bohatství přepočítané pro oblasti studovaných lokalit se pohybovaly od 1 do 140 hektarů, s průměrnou prahovou hodnotou 26,7 ha ±7,4 SE (n=24).
- Jak velkou plochu potřebujeme k udržení relativně vysoké hladiny diverzity ve městě? Navzdory silnému efektu ploškovitosti a koridorům v random-effect modelech je důležité vědět, že druhové bohatství se začne rapidně snižovat na ploše o rozloze cca 27 hektarů (ale se silnou variací pro jednotlivé taxony).
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.