Méně je někdy více. Farmy s menšími poli dosahují vyšší diverzity.
Autoři testovali hypotézu o možném sladění dvou zdánlivě protichůdných směrů, tj. zdali je možné jednoduchým způsobem zvýšit biodiverzitu zemědělské krajiny nenáročným zásahem do stávajícího krajinného pokryvu, aniž by následné zvýšení početnosti zástupců jedné živočišné skupiny nevyústilo ve snížení početnosti zástupců jiných skupin. Tato hypotéza konzistentního vztahu mezi krajinnou heterogenitou zemědělsky obhospodařované půdy a biodiverzitou byla testována ve východokanadském Ontariu.
Cílené zvýšení heterogenity zemědělské půdy (například zvýšením rozmanitosti pěstovaných plodin, pozměněnou rozlohou jednotlivých polí) mělo za následek zvýšení biodiverzity cílových skupin živočichů (pestřenek, střevlíkovitých, pavouků, ptáků, denních motýlů) a rostlin. Tento efekt byl konzistentní napříč taxony a různými měřítky biodiverzity.
- Dohromady bylo zaznamenáno 52 druhů ptáků, 227 druhů rostlin, 30 druhů motýlů, 58 druhů včel, 80 druhů brouků, 98 druhů pavouků.
- Pearsonova korelace mezi prediktory byla 0,67 pro procento krajiny v obdělávané ploše vs. log průměr velikosti pole; a 0,14 pro procento krajiny v obdělávané ploše vs. Shannon index diversity.
- Korelace mezi měřítky biodiverzity byly obecně větší vnitro-taxonové, s výjimkou korelací mezi početností a měřítky diversity. Korelace mezi jednotlivými taxony byly obecně spíše nízké.
- Nejvýraznější efekt na zvýšení biodiverzity měla rozloha polí (tento efekt byl konzistentně negativní). Autoři proto předpokládají, že snaha o navýšení biodiverzity zemědělské krajiny by se měla ubírat směrem snižování rozlohy obdělávaných lánů.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
