Mapování polopřirozené vegetace a ekosystémových služeb v zemědělské krajině Evropy

Mezi polopřirozenou vegetaci zemědělské krajiny jsou zahrnovány extenzívně obhospodařované trávníky, zemědělsko-lesnické systémy a všechny vegetační struktury, jež neslouží k produkci, jako např. meze, distanční pásy či okraje lesů. Tyto vegetační struktury jsou hlavním poskytovatelem ekosystémových služeb důležitých pro zemědělské hospodaření. A přesto, teprve tato práce představuje zpracování prvního mapového zobrazení rozmístění polopřirozené vegetace na území Evropy. V práci jsou společně s lokalizací jednotlivých typů polopřirozených porostů dále prezentovány odhad a klasifikace vztahů mezi jednotlivými typy sledovaných porostů a ekosystémovými službami. Autoři si od výsledků práce slibují mj. schopnost identifikace prioritních území pro údržbu a obnovu.

Využitelné výstupy: 
  • evropská krajina je vysoce zatěžována lidskou činností. 51,4 % rozlohy kontinentu tvoří obhospodařovaná zem - urbánní či průmyslová zástavba a zemědělská hospodářství. 97 % rozlohy evropských lesů taktéž podléhá nějakému managementu. Zemědělské hospodaření je přitom uznáváno za hlavní příčinu ztráty biodiverzity.
    • zavedenou praktikou snižující zemědělský tlak na biodiverzitu je péče o meze, distanční pásy a jiné formy polopřirozených porostů, které jsou považovány za klíčové pro zachování biodiverzity v kulturní krajině.
  • polopřirozenou vegetaci zemědělské krajiny lze rozdělit do dvou hlavních skupin: první tvoří rozsáhlé porosty polopřirozených trávníků, zemědělsko-lesnických systémů či tradičních sadů, do druhé skupiny jsou zahrnovány malé neobhospodařované porosty mezí, lemů, okrajů lesa apod. Zemědělská krajina hostící polopřirozené porosty tvoří středně narušovaný ekosystém, kde správná míra extenzívního managementu může vést k dosažení nejširšího spektra ekosystémových služeb. Nicméně polopřirozené porosty doposud nikdy nebyly vymapovány ve vztahu ke schopnosti zajistit související ekosystémové služby, ačkoli by takové mapové výstupy byly neocenitelné při aplikaci evropských nařízeních pro zemědělství a životní prostředí.
  • autoři této práce při tvorbě map pracovali s myšlenkou zobrazení polopřirozených struktur jako kategorií land-cover. Výstupy práce byly založeny na analýze satelitních snímků a prostorových dat (viz Příloha 1).
    • výsledkem jsou mapové výstupy s rozlišením 1 km, jež obsahují zhodnocení korelací mezi polopřirozenou vegetací a ekosystémovými službami na úrovni regionů (viz Přílohy 2,3).
    • zhodnocení vztahů vegetace a ekosystémových služeb ukázala, že extenzívně obhospodařovaná krajina poskytuje větší spektrum regulačních služeb než krajina s intenzívním hospodářstvím.
    • byly nalezeny tzv. multifunkční regiony reprezentující optimální rovnováhu mezi množstvím polopřirozené vegetace a poskytovanými službami. Tyto regiony tvořily hlavní podíl v zásobovacích a regulačních službách území Evropy.

 

Grafické přílohy: 
Rámec použitý při tvorbě mapových podkladů
Rozšíření polopřirozené vegetace v rámci Evropy
Klasifikace rozšíření ekosystémových služeb v závislosti na typech polopřirozených porostů
Zdroj: 
García-Feced C., Weissteiner Ch.J., Baraldi A., Paracchini M.L., Maes J., Zulian G., Kempen M., Elbersen B., Pérez-Soba M. (2015): Semi-natural vegtation in agricultural land: European map and links to ecosystem service supply. Agron. Sustain. Dev. 35: 273-283
Zadal: 
Zuzana Blažková