Management lokalit želvy bahenní spásáním – zkušenosti z Francie
Vliv spásání jako managementové aktivity na ekosystém není jednoznačný. Zatímco spásání dobytkem je velmi vhodné tam, kde je třeba zachovávat otevřené biotopy a některé typy luk, vysoká míra spásání vede k rostoucí mortalitě vyšlapáváním. Spásání ale není jen managementové opatření zaměřené na ochranu konkurenčně méně zdatných rostlin, v určitých případech je jeho pozitivní vliv očekáván například u některých živočichů, kteří k životu potřebují biotopy s nízkou nebo sporou vegetací (u nás k typickým druhům patří sysel obecný). Ve Francii je spásání realizováno také na některých lokalitách výskytu želvy bahenní (Emys orbicularis), byly však již doloženy jeho negativní dopady na přežívání želv. Kolektiv francouzských herpetologů publikoval výsledky srovnání situace lokality ve známé francouzské oblasti Camarque v době, kdy bylo spásání součástí managementu, s obdobím, kdy došlo ke změnám v plánu péče o lokalitu. Výsledky ukazují, že poměrně jednoduché změny v režimu zaplavování území a omezení spásání vedou k poměrně rychlé pozitivní odpovědi druhu.
- Vědci sledovali po dobu 17 let populaci s managementem spásání a kontrolní lokalitu bez spásání a pomocí metody capture-recapture odhadovali variabilitu velikosti populace.
- Na jedné lokalitě modifikovali během let intenzitu pastvy z nízké až po vysokou, na druhé byla intenzita po celou dobu výzkumu střední, stejný postup byl aplikován na režim zaplavování (viz obrazová příloha).
- Výsledky ukazují, že vysoká intenzita pastvy výrazně zvyšuje riziko úmrtí rozšlápnutím dobytkem, proto autoři navrhují maximálně střední intenzitu pastvy, a to zejména během podzimních a zimních měsíců.
- Zaplavování lokality na podzim zlepšuje podmínky pro hibernaci jedinců a má pozitivní vliv na velikost populace.
- Populační velikost se znatelně zvýšila již čtyři roky po změně managementových opatření.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
