Lze využít sorpční kapacity mechů k analýze zatížení prostředí těžkými kovy?

Mechy představují skupinu organismů pokrývajících 23 tisíc druhů všech rostlin světa. Jsou často využívány jako indikátory znečištění těžkými kovy. Vzhledem k velmi rychlé urbanizaci a průmyslového rozvoje v posledních několika letech došlo k vážnému zhoršení kvality ovzduší a prostředí v celé řadě zemí. Biomonitoring je technika využívající organismy k získávání informací o některých specifických vlastnostech biosféry. Mechy jsou velmi často využívanou skupinou organismů k monitoringu znečištění ovzduší. Mimo jiné jsou využívány jako citlivé bioindikátory těžkých kovů a mají celou řadu předností jako indikační organismy: 1) nemají epidermis ani kutikulu, proto jsou jejich buněčné stěny velmi dobře prostupné pro ionty kovů, 2) nemají žádné orgány pro příjem minerálů ze substrátu – získávají je srážením, 3) mechy ukazují koncentraci většiny kovů usazených v atmosféře.
V následující studii byla analyzována absorpční kapacita šesti různých druhů mechů, které se běžně používají pro monitoring stupně znečištění prostředí. Šlo jmenovitě o druhy  Homalothecium sericeum, Thuidium tamariscinum, Eurhynchium striatulum, Eurhynchium striatum, Hypnum cupressiforme a Pleurozium schreberi. Všechny vybrané druhy patří do skupiny mechů vytvářející kobercový pokryv, díky větší povrchové ploše jsou i častěji využívány v podobných studiích. Vzorky mechů byly odebrány v červenci 2006 z různých oblastí podél jedné z nejfrekventovanějších pobřežních dálnic v Turecku (dálnice Sarp-Samsun). Analýza byla provedena v červnu roku 2007. Cíle bylo odhalit absorpční kapacity testovaných druhů mechů a dále provést srovnání znečištění v jednotlivých oblastech v závislosti na druhu mechu. 

Využitelné výstupy: 

Výsledky ukázaly, že nejvyšší absorpční kapacitu zaznamenaly se sestupným trendem tyto druhy E. striatum > H. cupressiforme > P. schreberi > E.striatulum > T. tamariscinum > H. sericeum.
Bylo potvrzeno, že kapacita absorpce byla v pozitivní korelaci s velikostí listové plochy. Největší listová plocha byla potvrzena u E. striatum, kdežto nejmenší plocha byla zaznamenána u T. tamariscinum. H. cupressiforme má plochu nejmenší, přesto však patří mezi nejužívanější duhy v takovýchto experimentech. 

Grafické přílohy: 
Lze využít sorpční kapacity mechů k analýze zatížení prostředí těžkými kovy?
Lze využít sorpční kapacity mechů k analýze zatížení prostředí těžkými kovy?
Zdroj: 
Koz B., Cevik U. 2014: Lead adsorption capacity of some moss species used for heavy metal analysis. Ecological Indicators 36: 491-494.
Zadal: 
Štěpka Radová