Lokální dopady zvýšené produkce bio-energetických plodin na ptačí společenstva
V této práci autoři testovali, jak vybrané indikátorové druhy ptáků reagují v rámci variant jednotlivých statistických modelů na proměnu velikostí potenciálních hnízdních a potravních habitatů. Prostorové nahloučení určitých bio-energetických plodin mělo na některé ze sledovaných druhů negativní efekt. Studie dokládá, že mezi biodiverzitou a cílem hospodářské produkce existuje silný trade-off, který pomáhá identifikovat takové pěstební systémy energeticky výnosných plodin, jež zároveň zachovávají atributy potřebné pro rozvoj a udržení biologické rozmanitosti.
Využitelné výstupy:
- Pro modelování dopadů pěstování energetických plodin byly adaptovány čtyři scénáře. (1) reálný stav před rokem 2003 (před politikou Erneuerbare-Energien-Gesetz, EEG tj. Ujednání o obnovitelných zdrojích), (2)stav po přijetí EEG, (3) I. modelový scénář – zvýšení rozlohy kukuřičných polí o 15 %, s variantou A – náhodná distribuce kukuřičných polí a variantou B – nahloučení distribuce kukuřičných lánů v blízkosti bioplynových elektráren, a (4) II. modelový scénář se zvýšením rozlohy kukuřičných polí o 30 % (včetně variant A a B).
- Potenciální hnízdní habitat (PBH) – pěstovaný ozim poskytuje vyhovující vegetační strukturu jen pro skřivana a strnada, zatímco čejka a bramborníček se mu vyhýbají. Kukuřičná pole byla vyhovujícím hnízdním habitatem pouze pro čejku, zatímco řepková pole vyhovovala pouze strnadům. Podobně i vytrvalé plodiny (proso a čirok) nabízely vhodné podmínky jen skřivanům, ale nikoliv ostatním ptákům.
- Potenciální potravní habitat (PFH) – výsledky se výrazně lišily od PBH. Mimo hnízdní sezónu vyhovuje ozim strnadovi a ťuhýkovi, v sezoně pouze skřivanovi. Z potravního hlediska vyhovovala pole kukuřice pouze ťuhýkům, pro ostatní sledované druhy byly kukuřičné lány nevyhovující.
- Snížení rozlohy potenciálního habitatu v rámci scénáře I.A se pohybovalo v rozmezí od 14 % (I.A – skřivan) až po 20 % (I.B – strnad), a mezi 31 % (II.B – skřivan) až 37 % (strnad II.A). Na druhé straně, potenciální habitat pro čejku se mírně zvýšil – o 9 % (I.A) a o 7 % (I.B), a výrazně zvýšil u druhé scénářové řady, o 41 % (II.A) a 34 % (II.B). Potenciální habitaty (potravní i hnízdní) bramborníčka hnědého nevykazovali žádnou odezvu na změny v zemědělském využití půdy.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Brandt, K., Glemnitz, M., (2014); Assessing the regional impacts of increased energy maize cultivation on farmland birds; Environ Monit Assess, 186: pp. 679–697
Zadal:
Radomír Dohnal
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
