Lišejníky jsou špatné bioindikátory znečištění ozónem

U tří druhů lišejníků byl zkoumán vliv ozonu (O3) a dostupnosti vody na fluorescenci chlorofylu a. Ukázalo se, že všechny tři jsou vůči ozonu odolné, což bude nejspíše způsobeno jejich adaptací na vysychání.

Využitelné výstupy: 

Pro pokus byly použity zdravé stélky terčovníku zedního, terčovky svraštělé a terčovky Parmotrema perlatum. V pokusných podmínkách se zvýšeným množstvím ozonu byly všechny stélky ponechány 6 týdnů (kontrolní odběr byl proveden v polovině doby). Tzv. troposférický ozon je součástí fotochemického smogu zejména v městských a průmyslových oblastech a je dokázán jeho škodlivý vliv nejen na městskou zeleň, ale i na lidské zdraví. Ačkoli u cévnatých rostlin dokáže ozon poškodit buňky tvorbou kyslíkových radikálů, lišejníky jsou schopny tomuto poškození odolávat. Je to nejspíše tím, že jsou přizpůsobené na rychlé změny obsahu vody v buňkách, což způsobuje změny na buněčných membránách, zmenšení objemu cytoplasmy a pozastavení aktivity enzymů včetně pozastavení fotosyntézy. Lišejníky jsou tedy na následky působení ozonu dobře připraveny.

Zdroj: 
Bertuzzi S., Davies L., Power S.A., Tretiach M. 2013: Why lichens are bad biomonitors of ozone pollution? Ecological Indicators 34: 391-397.
Zadal: 
František Špoutil