Liniové transekty a časované pochůzky - metody monitoringu denních motýlů na malých plochách

Denní motýli se často využívají při průzkumech biologické rozmanitosti lokalit a při monitoringu. V současné době je používáno několik metod zjišťujících relativní početnost druhů. V této studii testovali autoři využití liniových transitů a „časových průzkumů“ při sledování vlivu obnovních metod na motýly ve vápencových lomech v Českém krasu. Bylo sledováno 10 lokalit o průměrné rozloze 0,2 ha. Časové průzkumy odhalily více druhů, více jedinců a více jedinců mobilních druhů. Potvrdily se názory, že liniové transekty mohou podhodnocovat druhovou pestrost kvůli fixnímu vytyčení sčítacích linií. Hlavní využití časových průzkumů předpokládají autoři u studií, kde je zásadní provést vyčerpávající soupis druhových společenstev motýlů. Může se jednat o srovnání mezi současným a historickým výskytem nebo porovnání více lokalit v druhově bohatých oblastech. Monitorovací metody pružně zohledňující časovoprostorovu rozrůzněnost u motýlích zdrojů jsou žádoucí pro některé výzkumné otázky, biotopy, oblasti. Z výsledků studie vyplývá, že časové průzkumy jsou v tomto smyslu plně vhodné pro průzkum malých lokalit. Na druhou stranu, liniové průzkumy se uplatní u lokalit, kde úplný druhový seznam není tak důležitý a kde je hlavní důraz kladen na relativní početnost dominantních druhů. Na druhou stranu jsou výhodné pro celoplošný monitoring běžných druhů prostřednictvím monitorovacích programů a jejich snadná opakovatelnost je vhodná pro srovnání mezi biotopy a oblastmi, sledování změn ve fenologii, analýzu změn vy využívání krajiny nebo makroekologické analýzy.

Využitelné výstupy: 

Denní motýli se často využívají při průzkumech biologické rozmanitosti lokalit a při monitoringu. V současné době je používáno několik metod zjišťujících relativní početnost druhů. Nejčastěji používané liniové transekty jsou vnímány pozitivně pro svoji opakovatelnost, ale v poslední době byly kritizovány kvůli nedostatečné schopnosti zjistit přítomnost některých druhů, obzvláště těch skrytě žijících a extrémně sedentárních. Jako alternativa byly navrženy „časované pochůzky“, které jsou založeny na prochození celé lokality a zkontrolování dostupných zdrojů pro denní motýly. V této studii testovali autoři využití obou metod při sledování vlivu obnovních metod na motýly ve vápencových lomech v Českém krasu. Bylo sledováno 10 lokalit o průměrné rozloze 0,2 ha. Na každé lokalitě bylo provedeno sčítání na dvou 50 m liniích a bylo počítáno 5 min času průzkumu na sčítání jedné linie. U liniového transektu byli počítání motýli do 5 m před pozorovatelem. Na každé lokalitě byl proveden rovněž desetiminutový průzkum, při kterém byla prochozena celá plocha lokality. Časované pochůzky byly provedeny mezi dvěma sčítáními na linii.
Celkem bylo zaznamenáno 55 druhů motýlů (50 druhů denních motýlů a 5 druhů vřetenušek), 51 druhů během průzkumů na liniových transektech a 47 druhů během časových průzkumů. Osm druhů bylo zjištěno pouze při liniových transektech, čtyři výhradně při časových průzkumech. Časované pochůzky odhalily více druhů, více jedinců a více jedinců mobilních druhů. Potvrdily se názory, že liniové transekty podhodnocují druhovou pestrost kvůli fixnímu vytyčení sčítacích linií. Na druhou stranu, nebylo to tím, že by liniové transekty nebyly schopny zachytit skrytě žijící a mobilní druhy. Regresní i ordinační analýza ukázaly, že obě metody byly srovnatelné při jejich zjištění. Jediným vysvětlením může být, že časované pochůzky umožňují důkladnější kontrolu zdrojů pro motýly během jedné návštěvy. Plošky s kvetoucími rostlinami bohaté na nektar, bahnité louže, místa, kde dochází k páření, úkrytová místa, osluněné plošky pro vyhřívání představují proměnlivé zdroje, které jsou využívány motýly za určitých podmínek. Zatímco při časovaných pochůzkách dochází k jejich cílenému vyhledávání, liniové transekty je mohou minout. Zkušenost sčitatele je zásadní při provádění časovaných pochůzek.
Sledované plochy byly relativně malé, a proto obě metody pokryly významnou část rozlohy sledované lokality. Za takových podmínek dochází k podobným výsledkům při použití obou metod.
Skutečnost, že průzkumy na liniových transektech nezachytily některé druhy na malých plochách, značí, že u větších lokalit bude pravděpodobně klesat míra zachytitelnosti.
Hlavní využití časovaných pochůzek předpokládají autoři u studií, kde je zásadní provést vyčerpávající soupis druhových společenstev motýlů. Přitom omezená nabídka zkušených sčitatelů (a finančních zdrojů) limituje počet jejich opakování. Může se jednat o srovnání mezi současným a historickým výskytem nebo porovnání více lokalit v druhově bohatých oblastech. Vzhledem k neznámému a patrně významnému vlivu pozorovatele je doporučeno prováděn časované pochůzky na jedné lokalitě jednou osobou. Monitorovací metody pružně zohledňující časovoprostorovu rozrůzněnost u motýlích zdrojů jsou žádoucí pro některé výzkumné otázky, biotopy, oblasti. Z výsledků studie vyplývá, že časované pochůzky jsou v tomto smyslu plně vhodné pro průzkum malých lokalit.
Na druhou stranu, liniové průzkumy se uplatní u lokalit, kde úplný druhový seznam není tak důležitý a kde je hlavní důraz kladen na relativní početnost dominantních druhů. Pevné umístění transektů a poněkud rigidní pokyny pro sčítání jsou nevýhodné pro inventarizační průzkumy. Na druhou stranu jsou výhodné pro celoplošný monitoring běžných druhů prostřednictvím monitorovacích programů a jejich snadná opakovatelnost je vhodná pro srovnání mezi biotopy a oblastmi, sledování změn ve fenologii, analýzu změn vy využívání krajiny nebo makroekologické analýzy. Aby byly časové řady průzkumů smysluplné, neměly by transekty jít přes biotopy, které se mění příliš rychle.

Zdroj: 
Kadlec T., Tropek R., Konvicka M. 2012: Timed surveys and transect walks as comparable methods for monitoring butterflies in small plots. Journal of Insect Conservation 16: 275-280.
Zadal: 
Jiří Pokorný