Likvidace starých stromů a saproxyličtí brouci
Saproxylické druhy hmyzu jsou velmi důležitou součástí potravního řetězce. Na jedné straně se podílejí na přeměně mrtvého dřeva na živiny, na druhé jsou velmi důležitou složkou potravy některých druhů ptáků a savců. V případě lesních ekosystémů je zajištění průběhu celého životního cyklu těchto druhů pouze otázkou ochrany dlouhověkých lesních společenstev. V řadě případů se ale objevují saproxyličtí brouci také v prostředích člověkem využívaných výrazně intenzivněji, jako jsou parky nebo stará stromořadí. Staré stromy v těchto místech představují důležitý biotop pro řadu vzácných druhů. Zde již naráží snaha o ochranu ohrožených druhů také na nutnost ochrany zdraví člověka (viz případ smrti dvou chlapců ve Zlíně po pádu ulomených větví ne zcela zdravého stromu). Jedním z druhů, kterého se tento konflikt dotýká, je i páchník hnědý (Osmoderma eremita). Ořez či úplná likvidace stromů vyššího věku zabraňuje možnostem vzniku přirozených dutin s trouchnivějícím dřevem, v němž probíhá vývoj larev.
Průzkum 1247 jedinců dubu cesmínového (Quercus ilex) v městském parku v Římě (Villa Borghese) se pokouší zodpovědět vztahy mezi výskytem saproxylických brouků a stavem stromů. Na základě vizuálního posouzení stromů metodou vyvinutou Mattheckem a Breloerem (1994) byly stromy zařazeny do kategorií A (zcela zdravý) až D (vážně poškozený). Kategorie C a D byla dále rozdělena do sedmi podkategorií podle stupně poškození jednotlivých částí stromu. Výskyt cílové skupiny deseti saproxylických brouků byl prokázán pouze ve stromech v kategoriích C a D, a to v 66 stromech. Z nich ovšem celých 41% (27 jedinců) spadalo do kategorie D3, tedy mezi jedince, jejichž stav je (z hlediska bezpečnosti obyvatel) natolik vážný, že vyžadují okamžitou a celkovou likvidaci. Hodnota mediánu výšky stromů s obsazenými dutinami byla 16 metrů a hodnota mediánu průměru kmene 71,5 cm. Většina dutin obsahovala pouze malé množství trouchu (do 2 litrů). Medián maximální výšky dutiny byl 18 cm.Většina dutin byla orientována severo- nebo jihovýchodně.
Výskyt páchníka hnědého, hlavního cílového druhu výzkumu, byl charakterizován větší vzdáleností vstupu do dutiny a povrchu trouchu v dutině. Pobytové stopy larev pak byly nacházeny především ve stromech, v jejichž dutinách chyběly známky přítomnosti ptáků (hnízda, peří) a jejichž povrch kořenů byl významně narušen.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
