Lidé dokázali „ovlivnit“ dynamiku alpských horských lesů už před 5000 lety

Odolnost, pružnost a stabilitu lesních ekosystémů ohrožují změny hospodaření i klimatu, ale společnému působení těchto faktorů není dosud jednoznačně porozuměno. Autoři se proto rozhodli s využitím paleoekologických metod a analýzou sedimentů stanovit, jak velký vliv měly lidské aktivity na lesy v pohoří Ilffigsee (Švýcarsko) za období 7000 - 5000 př. n. l. a 5000 - 3000 př. n. l.
Lidské aktivity měly na utváření lesních ekosystémů v alpské zóně Iffigsee vliv po celá tisíciletí (a mají ho dodnes). Pastevectví a vypalování holin má potenciál snižovat negativní efekty klimatických změn, udržovat na lokalitách druhově bohaté vysokohorské louky a předcházet tak ztrátě biodiverzity.

Využitelné výstupy: 

Masové rozšíření smrku ztepilého (Picea abies) v rozmezí let 5000 – 3000 př. n. l. bylo prokazatelně zprostředkováno disturbancemi antropogenního původu (kácení, vypásání a vypalování) a způsobilo nevratný pokles početnosti a pokryvnosti jedle bělokoré (Abies alba).
Nynější jedliny v teplejších oblastech jsou už pravděpodobně lépe adaptovány a nejsou tak citlivé vůči suchu, jako lesy smrkové (jež byly sekundárně vystaveny menším či minimálním disturbancím ze strany člověka). Autoři předpokládají, že jedle bělokorá je mnohem konkurenceschopnější druh (v případě vyšších teplot, sušších let či opouštění zemědělské půdy), než smrk ztepilý.
Ovlivnění alpských horských lesů neolitickými pastevci a zemědělci se neomezovalo jen na úrodná údolí, ale i na vyšší partie hřebenů, a mělo prokazatelný negativní efekt na klíčové druhy jedle bělokoré, modřínu opadavého a borovice limby.
Makroskopické částečky uhlí v sedimentech (coby doklad vypalování lesů na ploše o rozloze několika stovek metrů čtverečních) mohou být časem rozšířeny mimo původní oblast na velké vzdálenosti (od 20 do 50 km). Podobně nálezy pylu v sedimentech: jejich disperze záleží na přítomnosti otevřených ploch a jezer.
Historický výskyt smrku ztepilého je silně korelován s pylovými částicemi olše zelené (Alnus viridis), tj. druhem indikujícím disturbance a otevřené plochy.

Grafické přílohy: 
Lidé dokázali „ovlivnit“ dynamiku alpských horských lesů už před 5000 lety
Lidé dokázali „ovlivnit“ dynamiku alpských horských lesů už před 5000 lety
Lidé dokázali „ovlivnit“ dynamiku alpských horských lesů už před 5000 lety
Lidé dokázali „ovlivnit“ dynamiku alpských horských lesů už před 5000 lety
Lidé dokázali „ovlivnit“ dynamiku alpských horských lesů už před 5000 lety
Lidé dokázali „ovlivnit“ dynamiku alpských horských lesů už před 5000 lety
Zdroj: 
Schwörer, Ch., Colombaroli, D., Kaltenrieder, P., Rey, F., Tinner, W., Early human impact (5000–3000 BC) affects mountain forest dynamics in the Alps, Journal of Ecology 2015,103, pp.: 281–295
Zadal: 
Radomír Dohnal