Lepší pochopení vztahu mezi zelení a zdravím

Narůstá zájem o prokázání vlivu zeleně na zdraví lidí, kteří tato místa využívají, ale výsledky výzkumu jsou nejednoznačné. Autoři se domnívají, že jednoduchá cesta ‚přístup k zeleni – stav zdraví‘ k výzkumu nestačí, proto vytvořili složitý rámec, ve kterém znázorňují, jak mediátory (aktivní využívání oblasti zeleně), ovlivňované moderátory (demografické, socioekonomické, klimatické faktory a vlastnosti místa zeleně), určují vztah mezi dostupností zeleně a lidským zdravím.

Využitelné výstupy: 

Stále není úplně zřejmé, zda přístup k veřejným plochám zeleně (parky, lesíky, hřiště) opravdu kladně ovlivňuje lidské zdraví, protože výsledky prací na toto téma nejsou jednoznačné. Podle autorů této studie zde chybí teoretické modely, proto se rozhodli vytvořit rámec, který by ilustroval teoretický vztah mezi přístupem k zeleným plochám a zdravím.
Autoři nejdříve rozlišili zlepšení zdraví fyzické a psychické. Dále určili mediátory, které měly vést k zmíněnému zlepšení. Všeobecně šlo o změnu chování nebo pocitů lidí, týkajících se využívání plochy zeleně, protože častější fyzická aktivita působí kladně na fyzické zdraví a příjemně strávený čas v hezkém prostředí podporuje dobré psychické zdraví. Autoři upozorňují, že i v tomto případě chybí dostatek prací, spojující chování a pocity, související s přístupem k přírodě, s kladným vlivem na zdraví.
Moderátory jsou faktory, které ovlivňují (moderují) využívání ploch zeleně. Na nich závisí vznik mediátoru. Autoři navrhli, že moderace probíhá ve třech základních mechanismech:

  1. Možnosti používání zelených ploch – závisí na ekonomických, dopravních a fyzických podmínkách lidí.
  2. Osobní motivace a důvody k využití – může to být oblíbené místo pro venčení psa, pozorování ptáků nebo cyklistiku.
  3. Snadnost využívání – kvalita přístupu k zeleni, extrémní podmínky počasí a stav světlení ovlivňují rozhodnutí lidí, zda budou blízké zelené místo využívat.

Moderátory byly rozděleny na:

  1. demografické – jedná se o věk, pohlaví, etnickou příslušnost, socioekonomický stav a další faktory, týkající se obyvatel
  2. kontexty bydlení – míra kriminality v okolí, vládní politika, kulturní zvyklosti, míra urbanizace a jiné sociokulturní faktory
  3. vlastnosti místa se zelení – nejenom vzdálenost může ovlivňovat využívání parků, ale i velikost, estetičnost, bezpečnost, vybavenost veřejnými zařízeními
  4. klima – délka dne, srážky, teplota.

Autoři vytvořili rámec, ve kterém navrhli možné faktory, které ovlivňují teoretický vztah mezi přístupem k ploše zeleně a zdravím. Jedná se o složité schéma a mělo by sloužit k lepšímu plánování výzkumu vztahu zelené místo a zdraví, ale také k upravení ploch zeleně pro potřeby okolního obyvatelstva, nebo k motivování k využívání těchto míst.

Grafické přílohy: 
Obr.
Zdroj: 
Lachowycza K., Jonesb A.P. 2013: Towards a better understanding of the relationship between greenspace and health: Development of a theoretical Framework. Landscape and Urban Planning 118: 62-69
Zadal: 
Michala Zelenková