Křeček polní v městském prostředí Košic
Křeček polní (Cricetus cricetus) je soumračný a noční druh hlodavce, který žije solitérně ve složitém systému chodeb. Úrodné stepi, lesostepi a pastviny jsou jeho původním stanovištěm, nicméně v posledních desetiletích se úspěšně šíří do různých antropogenních stanovišť, na louky, zemědělsky obhospodařované plochy (zejména pole s obilninami), okraje polí a dopravních komunikací, křovinaté ruderální plochy a železniční náspy. Zde také v současnosti dosahuje vyšších populačních hustot než na přirozených stanovištích. Ve východní části jeho areálu je velmi často nalézán v zahradách, sadech, zásobních místnostech domů a stavení v těsné blízkosti lidských sídel. Tyto změny v obvyklém biotopu jsou podle různých autorů způsobeny změnami zemědělského hospodaření (např. hluboká orba) nebo zničením původního biotopu výstavbou komunikací. Zprávu o vzniku jedné takové městské populace přinesl časopis Zoology and Ecology.
- V letech 2009-2012 byl opakovaně pozorován výskyt křečka polního v městském prostředí slovenských Košic.
- Lokalita se nachází v jižní části města a představuje hřbitov parkového charakteru o výměře přibližně 24 ha.
- Na hřbitově rostou stromy druhů Aesculus hippocastanum, Ailanthus altissima, Betula pendula, Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Quercus robur, Fraxinus excelsior, Tilia platyphyllos, T. cordata, Picea abies, Pinus nigra, Thuja occidentalis, Syringa vulgaris, Sambucus nigra, Crataegus sp., bylinné patro tvoří druhy čeledí Fabacaea, Apiaceae, Brassicaceae, Asteraceae, Ranunculaceae, Rosaceae, Chenopodiaceae, Poaceae, velkou část plochy zaujímají betonové náhrobky a chodníky mezi nimi.
- Travní porost je během sezóny intenzivně kosen.
- Opakovaná pozorování svědčí o přítomnosti lokální populace, a ne o ojedinělém pronikání jedinců z okolních pozemků, a to i přes známky predačního tlaku.
- Bylo identifikováno nejméně 15 jedinců, není vyloučen ani vyšší počet, neboť v letech 2011-2012 bylo nalezeno celkem 43 podzemních systémů, každý s 1-4 vchody (počet vchodů ale nemusí nutně korelovat s početností populace).
- Jako zdroj potravy v zimních zásobárnách byla zjištěna především semena béru (Setaria sp.) a lip (Tilia platyphyllos, T. cordata).
- Autor publikace se domnívá, že vznik městské populace je výsledkem vysokých populačních hustot křečka polního na okolních zemědělských pozemcích, úspěšnost aklimatizace na nové prostředí je ale podmíněna vhodným substrátem k vytváření podzemních chodeb a odpovídající potravní nabídkou.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
