Krajinný management a vliv agroenvironmentálních opatření na výskyt nočních motýlů
Intenzivní zemědělská činnost v posledních desetiletích se velkou měrou zasloužila o snížení zemědělské biodiverzity. V Anglii činí podíl zemědělsky obhospodařovaných ploch až 75 % a kvůli vedlejším vlivům intenzifikace zemědělské činnosti vznikla egroenvironmentální opatření (AEO), která byla zavedena v celé řadě států Evropy i Ameriky. V případě Anglie se procento obhospodařované plochy, na které se praktikuje alespoň jedno z AEO, pohybuje na úrovni 45 %. Ačkoliv se ročně na realizaci těchto opatření uvolňují nemalé částky, je efekt aplikovaného schématu v mnoha případech jen částečný, neboť jejich zavádění má pozitivní efekt pouze na některé taxony. Jak prokázala celá řada studií, výsledek je vázán na řadu atributů, jako je např. mobilita druhu a rozsah opatření v rámci managementu. Motýli jsou jednou z nejrozmanitějších skupin hmyzu, navíc jsou považováni za velmi citlivý bioindikátor prostředí. V Anglii za posledních několik desetiletí počet druhů této skupiny rapidně klesl, a proto byla tato skupina zahrnuta do opatření akčního plánu pro podporu biodiverzity.
V následující studii byla sledována rozdílnost účinnosti čtyř AEO na makro a mikrolepidoptera. Jednalo se o (1) management okrajů polí – založení květnatých pásů na okraji obhospodařované plochy, (2) management živých plotů, (3) management okrajů vod, (4) management druhově bohatých pastvin. Ve studii bylo srovnáváno 18 AEO a konvenčních farem ve středním Skotsku od června do září roku 2008. Odchyty byly realizovány pomocí světelných lapačů v počtu 3-4/farmu ve třech vzdálenostech 250, 500 a 1000 m od výše zmiňovaných AEO. Mimo sledování vlivu jednotlivých opatření byl pozorován i vliv členitosti krajiny (podle topografie byla krajina rozdělena do pěti kategorií - urbanistické plochy, zemědělská půda, vodní plochy, polopřirozené prostředí a lesy).
Odchytem bylo získáno 589 mikro a 2294 makrolepidopter. Nejčastějšími čeleděmi mikrolepidopter byly Blastobasidae, Coleophoridae, Crambidae, Elachistidae, Gelechiidae, Oecophoridae, Pterophoridae, Pyralidae, Tortricidae a Yponomeutidae. Naopak u makrolepidopter se nejčastěji objevovaly čeledě Noctuidae, Geometridae, Arctiidae a Hepialidae (17 druhů je zařazeno mezi druhy zvláštního zájmu). Výskyt obou skupin sledovaných motýlů byl pozitivně ovlivněn podílem pastvin a keřů (AEO 2) do 250 m od místa odchytu, naopak negativní efekt se projevil v případě urbanizačních prvků. Abundance a druhová bohatost mikrolepidopter byla v porovnání s konvenčními farmami signifikantně vyšší nejen u AEO 1 ale i u AEO 4. AEO 3 výrazně zvýšila abundanci, ale neměla vliv na bohatost. U makrolepidopter se projevil signifikantní efekt AEO 3 a 4 jak na abundanci tak bohatost. Jediné z opatření, které nevyvolalo žádný efekt na obě skupiny motýlů, bylo AEO 1. Tato zjištění potvrzují fakt, že prvky zvyšující pokryvnost polopřirozeného prostředí podporují výskyt populací makro i mikrolepidopter a lze je úspěšně používat i v malém rozsahu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
