Krajinná matrice modifikuje vliv fragmentace biotopů na luční motýly

V současné krajině je výskyt mnohých druhů živočichů omezen na poměrně malé a izolované plošky vhodných biotopů. Ve světle ostrovní biogeografie a metapopulační teorie je na tyto plošky nahlíženo jako na izolované ostrůvky v „moři“ nehostinné krajiny. V poslední době však začíná převažovat názor, že je tento pohled příliš zjednodušující a že krajinná matrice může rozmanitost druhů i početnost jedinců ve fragmentované krajině ovlivňovat. Tento přehled vyhodnocuje údaje z deseti nezávislých studií zabývajících se druhovou pestrostí denních motýlů na polopřirozených trávnících a jejich vztahu k rozloze a izolovanosti plošek biotopů (kvalita zjišťována nebyla). Krajinnými matricemi byly obhospodařované lesy a orná půda, ploškami biotopů různé typy nemeliorovaných luk ve střední a severní Evropě. U všech studií proběhlo sčítání denních motýlů na standardních liniových transektech. Denní motýli byli dle živné rostliny rozděleni na specialisty (živná rostlina se vyskytuje na polopřirozených trávnících a nikoli v krajinné matrici) a nespecialisty. Druhová pestrost motýlů se zvyšovala s rostoucí rozlohou plošky biotopu, s vyšší konektivitou a vyšším zastoupením lesa v krajinné matrici. Druhová pestrost lučních specialistů vzrůstala rovněž s rostoucí ploškou biotopu, konektivitou a zastoupením lesa v krajinné matrici. U nespecialistů se vyskytovalo více druhů na rozsáhlejších trávnících obklopených převážně lesem. Podle očekávání vzrůstala druhová pestrost motýlů s rostoucí plochou vhodného biotopu a zvyšující se konektivitou. Rovněž ale bylo zjištěno, že typ krajinné matrice ovlivnil vztah pestrost – plocha, nejsilněji u lučních specialistů. Negativní vliv malé rozlohy biotopu se nejvíce projevil u plošek obklopených matricí s nízkým zastoupením lesa a značným podílem orné půdy. Na rozdíl od jiných studií zde tedy nebyl pro rozptyl lučních druhů zaznamenán izolační vliv lesa oproti otevřeným stanovištím. Možné vysvětlení pozitivního vlivu lesní matrice je, že obsahuje zdroje důležité pro motýly chybějící v krajině s převažující ornou půdou. Přestože se jedná o hospodářsky využívané lesy, mohou být více heterogenní než intenzivní zemědělská krajina. Na malých pasekách a světlinách se mohou vyskytovat živné rostliny a rostliny, na kterých motýli sají nektar. Jiným vysvětlením je, že negativní dopad okrajového vlivu je výraznější u plošek obklopených ornou půdou (vliv pesticidů a hnojiv, mikroklima). Rovněž je možné, že husté lesy obklopující trávníky zamezují emigraci motýlů z malých izolovaných populací. Z výsledků vyplývá, že krajinná matrice ovlivňuje vztah mezi druhovou pestrostí motýlů a fragmentací biotopů. Tento vliv je přes různorodost zkoumaných krajin a geografických oblastí zřejmý. Z výsledků ale nelze odvodit, že je lesnatá krajinná matrice pro motýly vždy vhodnější než orná půda. Ačkoliv mělo zvýšené zastoupení lesa kladný vliv na druhovou pestrost, nelze očekávat kladný vliv lesní matrice na všechny vyskytující se druhy. Matrice s převažujícím lesem pravděpodobně zmírňuje negativní účinky malých a izolovaných ploch biotopů. Zvyšování kvality matrice tak může být dobrou alternativou k obnově stanovišť, nášlapných kamenů a koridorů, nicméně je nutné účinnost takovýchto opatření ověřit.