Kontinentální dopad evropské lesní ochranářské politiky a managementu na stabilitu produktivity

Ekologický dopad politik využívání půdy v kontinentálním měřítku, které ovlivňují lesní management, je často obtížně vyčíslitelný. Evropská ochrana lesů započala v roce 1909 a provázel ji výrazný nárůst chráněných oblastí pojící se se vznikem Natury 2000 počátkem 90. let 20. století.

Chráněné lesní oblasti jsou dominantním politickým nástrojem aplikovaným napříč celou Evropou s cílem zamezit ztrátě biodiverzity a zajistit poskytování ekosystémových služeb pro blaho člověka. Ukázalo se, že zvýšení mortality evropských lesů může souviset se zvýšenou proměnlivostí klimatu. Měření reakce produktivity na klimatickou proměnlivost může být validním ukazatelem naznačujícím schopnost lesa tuto disturbanci snášet.

Chráněné oblasti jsou v rámci Evropy častěji situovány na lokalitách majících menší alternativní ekonomickou hodnotu využití půdy. Stejně jako v případě lesních chráněných oblastí je i lesní čistá primární produkce distribuována nenáhodně a je silně ovlivněna charakteristikami daného místa a klimatu. Na základě evropských specifických ročních odhadů MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) byla v této práci hodnocena reakce čisté primární produkce na rozdíly v proměnlivosti klimatu mezi aktivně obhospodařovanými lesy, ve kterých jsou zásahy člověka běžné a chráněnými oblastmi lesů, ve kterých jsou zásahy člověka minimální až žádné. Nicméně, v regionálním měřítku se objevují rozdíly, které jsou řízené historickými postupy při obhospodařování lesů a potenciální speciací dané oblasti.

Chráněné lesní oblasti nacházející se na severu vykazují stejnou reakci čisté primární produkce na proměnlivost klimatu jako aktivně obhospodařované lesy. Chráněné lesní oblasti mají tendenci mít menší reakci čisté primární produkce na proměnlivost klimatu na jihu a v rámci starších chráněných lesů. Obecný trend také ukazuje, že čím déle byl les chráněnou oblastí, tím méně anomálií čisté primární produkce bylo přítomno. Analýza v kontinentálním měřítku navíc naznačuje, že největší dopad ochranářské činnosti se začíná projevovat až poté, co je les chráněn po dobu 60 let a více.

Závěrem je nutno dodat, že neuplynulo dost času, aby mohly být vyčísleny rozsáhlé dopady ochranářské politiky a lesního management napříč všemi chráněnými lesními oblastmi v Evropě.