Kompozitní měření stanovištních ztrát pro široké spektrum druhů

Destrukce stanovišť je jednou z největších hrozeb, které musí biodiverzita Země čelit, a která postihuje jak běžné, tak i ohrožené druhy. Problémem z hlediska ochrany těchto druhů je skutečnost, že původním neohroženým druhům, tedy druhům běžným nebo početným, se obvykle nedostává stejného stupně ochrany a monitoringu jako druhům ohroženým, přestože jsou nedílnou součástí daného ekosystému a jsou vystaveny stejnému tlaku, jako druhy ohrožené (např. ztráta stanoviště). Sumarizace ztrát potenciálního stanoviště prostřednictvím jednoduché metriky představuje mocný nástroj pro diskutování a vyhodnocování vlivů přeměny přirozeného ekosystému na širokou škálu druhů.

V této práci bylo upraveno široce používané měřítko pro sumarizaci výzkumníkova výstupu (h index) tak, aby poskytovalo metriku popisující ztrátu přirozených stanovišť pro širokou škálu ohrožených i neohrožených druhů. Pro každý z 447 druhů australských původních suchozemských ptačích druhů jsme kombinovali informace o jejich asociaci s mnoha vegetačními skupinami s mapami rozšíření za účelem identifikace rozdílů mezi odhadovaným předevropským a současným rozsahem potenciálního stanoviště, definováno jako vegetační skupiny nejvíce asociované s každým druhem.

Na základě těchto údajů byl vypočítán index ztráty (LI), který ukázal, že každý druh z 30 % původních ptačích druhů ztratil nejméně 30 % svého potenciálního přirozeného stanoviště (LI = 3O). Tato hodnota v relativním pojetí popisuje množství ztát potenciálního přirozeného habitatu a počet zasažených druhů z celkového počtu více než 400 primárně běžných druhů v kontinentálním měřítku. V subkontinentálním měřítku se indexy ztráty (LIs) pohybují od 15 v aridní Austrálii až po 61 ve vysoce transformované jihovýchodní čási země. Index ztráty je snadno počitatelný a může být determinovaný za pomoci snadno dostupných prostorových informací o distribuci druhů, asociacích původní vegetace a dopadech člověka na přirozený půdní pokryv. Tato metrika, včetně křivek použitých pro její odvození, by za předpokladu jejího využití pro hodnocení regionální a globální biodiverzity mohla doplnit další indexy biodiverzity. Indexy ztráty jsou intuitivním nástrojem, který může sloužit k sumarizaci a sdělování informací o dopadu lidské činnosti na širokou škálu druhů.

Využitelné výstupy: 

 

Index ztráty ukázal za pomoci komparabilní metriky vliv přeměny původní vegetace na celou škálu druhů, čehož může být využito pro zdůraznění míry tohoto vlivu na druhy neohrožené, které tvoří většinu druhového složení, avšak z důvodu jejich hojnosti se jim v rámci jejich ochrany dostává jen malé pozornosti. Při zahrnutí všech druhů index ztráty jasně ukazuje, jak významně přeměna povrchu planety Země způsobená lidskou činností ovlivňuje přírodu. To ukazuje na potřebu společnosti nasměrovat své úsilí na všechny druhy, které se podílejí na fungování ekosystémů, a které propojují lidi s přírodou.

 

Grafické přílohy: 
Kompozitní měření stanovištních ztrát pro široké spektrum druhů
Kompozitní měření stanovištních ztrát pro široké spektrum druhů
Zdroj: 
Simmonds J. S., Watson J. E. M., Salazar A., Maron M. (2019) A composite measure of habitat loss for entire assemblages of species. Conservation Biology. DOI: 10.1111/cobi.13331 https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/cobi.13331
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Adéla Boušková)