Komplexita agro-ekosystémů zvyšuje jejich odolnost proti škůdcům

Snaha o komplexitu krajiny může zvyšovat biodiverzitu a ekologické funkce agro-ekosystémů. Jenže samotný proces proměny orné půdy na polo-přirozené habitaty není snadné prakticky provádět. V této studii se autoři zaměřili na nové varianty managementu, který skrze intenzivnější systém střídání plodin zvyšuje i biodiverzitu sledovaných stanovišť. Metodika byla testována na polích ječmene, s využitím „klecových“ experimentů.
Touto metodou by mělo dojít ke zvýšení stability agro-ekosystémů vůči přírodním škůdcům, jejichž roli v tomto experimentu sehráli nelétavé mšice. Ale neděje se tak.
Míra přítomnosti a působení přirozených nepřátel škůdců není ovlivněna frekvencí, respektive rychlejším střídáním osevu plodin. Navíc se ukázalo, že vyšší přítomnost přirozených nepřátel je podmíněna blízkostí dalších polí, s podobným osevem. Výsledky studie napovídají, že více diversifikovaná rotace se projevuje nižší stabilitou agro-ekosystémů vůči škůdcům.

Využitelné výstupy: 
  • Na každé sledované lokalitě byl ponechán pro potřeby výzkumu pás osetého pole o rozloze 20x100 metrů. Na této ploše bylo vyloučené užití pesticidů. Následně zde byly instalovány „klece“, které tu zabraňovali všem epigeálním či létajícím přirozeným škůdcům se jakkoliv projevit, zatímco nezakrytá část byla využita jako „otevřený“ vzorek, škůdcům volně přístupný. Následně byly zdejší osev ječmene (kultivar Scandicum) inokulován larvami obilných mšic střemchových (Rhopalosiphum padi), a pozorován následný vývoj situace.
  • Přirození nepřátelé mšic se velmi výrazně projevovali na redukci jejich přítomnosti v části nezakryté kleci. Po pěti dnech experimentu byla početní hustota mšic uvnitř klece o 125% vyšší, než v nezakryté části. Přirození nepřátelé zde zredukovali během pěti dnů přítomné mšice o 57 % vysazeného počtu.
  • Počet mšic v místech, kam bylo zabráněno se dostat přirozeným nepřátelům, vzrostl až na 172 % původního počtu.
  • Průměrná míra parazitismu na mšicích byla během prvních pěti dní velmi nízká. Celkem bylo sesbíráno na 164 „mumií“, vysátých mšic. Na likvidaci přítomných mšic se podíleli zejména tři druhy parazitů Praon gallicum, Aphidius rhopalosiphi a Trioxys auctus.
  • Naše výsledky podporují hypotézu, že krajinná komplexita zvyšuje stabilitu agro-ekosystémů a nepřímo podporuje přítomnost parazitů a parazitoidů škůdců.
  • Studie demonstruje, že kombinovaný management, založený na tvorbě polo-přirozených stanovišť doplnění o střídání plodin, podporuje ekologické služby, respektive podporuje přítomnost přirozených nepřátel škůdců.
  • Na druhé straně, poměrně nečekaně, dokazuje, že intenzita střídání plodin se neodráží v průměrné kvalitě biologické kontroly škůdců.
Grafické přílohy: 
Komplexita agro-ekosystémů zvyšuje jejich odolnost proti škůdcům
Komplexita agro-ekosystémů zvyšuje jejich odolnost proti škůdcům
Komplexita agro-ekosystémů zvyšuje jejich odolnost proti škůdcům
Zdroj: 
Rusch A., Bommarco R., Jonsson M., Smith G.H., Ekbom B. 2013: Flow and stability of natural pest control services depend on complexity and crop rotation at the landscape scale. Journal of Applied Ecology 50: 345-354.
Zadal: 
Radomír Dohnal