Kompetiční odpověď buku vztažená ke vzrůstu stromů a abiotickému stresu

Analýza vlivu konkurence a abiotického stresu na růst stromů byla zkoumána v lesích nedaleko Lübeku a Möllnu v oblasti Šlesvicka-Holštýnska na severozápadě Německa. Jsou to lesy složené hlavně z opadavých stromů (72 % v Lubeku a 41 % v Möllnu) s výměrou skoro 4300 a 1150 ha. Lesy se rozprostírají v nadmořské výšce do 90 metrů a klima je suboceánské (průměrná roční teplota 8,3 °C a ročně 580 respektive 871 mm srážek). Jednotlivé lesní porosty pak byly rozděleny do tří kategorií dle typu biotopu a půdy na (i) "GF-till" meso- a eutrofní bučiny (Galio-Fagetum) na pseudoglejových luvi- a kambizemích, (ii) na "GF-clay" mesotrofní bučiny (Galio-Fagetum) převážně na pseudoglejích a pseudoglejových kambizemích, kde je největším problémem dlouho stojící voda díky velkému množství jílu, a na (iii) "DF" oligotrofní bučiny (Deschampsio-Fagetum) na morénových půdách s vysokými obsahy písků a nízkým pH. Nejlepší podmínky pro růst buku by měly být na GF-till a abiotický stres by měl vzrůstat směrem k DF. Mezi jednotlivými lokalitami se porovnával přírůstek stromů za nízké a vysoké hustoty, s ohledem na konkurenci a abiotické faktory.
Růst stromů byl negativně ovlivněn vzrůstající konkurencí, ale intenzita tohoto vztahu se mezi jednotlivými skupinami silně lišila. U GF-till byly nejvíce ovlivněny malé stromy (výčetní tloušťka 20-40 cm), zatímco u větších (nad 50 cm) bylo ovlivnění minimální. Takové rozložení na zbylých dvou typech lokalit prakticky nebylo. Na druhou stranu odpověď na konkurenci byla výrazně vyšší u GF-clay a DF, kde také s velikostí stromů vzrůstala, zatímco v GF-till klesala.
Z výsledků vyplývá, že se vzrůstajícím abiotickým stresem přestává být konkurence tak důležitá a to hlavně pro malé a střední stromy. Důvodem, proč tomu tak není u vzrostlých stromů je pravděpodobně vyvinutější kořenový systém, který i v ne zcela příznivých podmínkách dokáže nabrat dostatek vody. Navíc konkurence mezi vzrostlými stromy nebyla závislá na jejich hustotě. Nejvíce se konkurence projevovala mezi malými a středními stromy s vysokou hustotou a nejvíce byly na změny citlivé stromky na bohatých lokalitách (GF-till). Závislost na zdrojích je tak závislá i na věku stromu a vzrůstající konkurence má na růst stromů vždy negativní efekt. Autoři navíc pozorovali nejvyšší toleranci ke konkurenci u velkých a vitálních stromů.
Redukce růstu v důsledku konkurence a v důsledku abiotického stresu by měly být užívány jako ukazatele pro přírodě blízké lesní hospodaření. Pokud se bude muset les vyrovnat s nějakou environmentální zátěží, pak rozdíly ve výšce stromů budou v jeho reakcích hrát větší roli, než rozdíly v hustotě. Též je dobré mít na paměti, že přírůstek stromů se s věkem snižuje a to více v suboptimálních podmínkách. Jedním z nejpodstatnějších závěrů je ale to, že pokud stromy přesáhnou výčetní šířku 40 cm, tak na GF-till je prakticky vzájemná konkurence neomezuje. Navrhujeme proto, aby:

• Prořezávání bylo aplikováno jen na stromy se šířkou 20-40 cm a to zejména na půdách s dobrou přístupností jak živin, tak vody. V pozdějších stádiích by mělo být kácení omezeno jen na těžbu dřeva. Na suboptimálních plochách by intenzita prořezávání měla být zvýšena o cirka 25 %, neboť jeho efekt je tu nižší.
• Pro GF-till (tj. optimální podmínky) navrhujeme hustotu 600 kubíků na hektar, což je 80 % toho, co je v lesích bez managementu. U suboptimálních podmínek (GF-clay a DF) by tato hodnota měla být přizpůsobena růstovému potenciálu na hodnoty kolem 450 kubíků na hektar.

Takovéto hospodaření pak bude maximalizovat jak výtěžnost dřeva, tak přírodě blízký stav s vysokou biodiverzitou. Dále snížení intenzity managementu s prodloužením doby obměny bude podporovat přirozenou dynamiku (tj. menší rušení, akumulaci biomasy, tvorbu mrtvého dřeva), hlavně vznik starých výstavků a skloubení zájmů ekologických s těmi ekonomickými.