Veřejnost a její vnímání městské zeleně

Městská zeleň představuje jakýkoliv vegetační pokryv v zastavených oblastech; např. městský park, zahrady či zeleň v okolí administrativních budov. Funkce městské zeleně jsou značně diverzifikované a poskytují obyvatelům měst estetický a rekreační požitek, přináší tedy pozitivní efekt na fyzické i psychické zdraví. Výzkumy ukazují, že pro obyvatele měst je zeleň jeden z nejdůležitějších faktorů spokojenosti života v souvislé zástavbě. Městská zeleň však splňuje i řadu ekosystémových služeb, jako je např. pozitivní vliv na druhovou rozmanitost, snižování hlučnosti a prašnosti či ochlazování prostředí – je to tedy jedna ze strategických adaptací na klimatické změny. Nedostatek městské zeleně způsobuje i problémy se zadržováním srážkové vody, a je tedy jednou z podmínek pro udržení hladiny spodní vody ve městech v budoucnosti.  Vnímání městské zeleně veřejností se může značně lišit, neboť potřeby každého člověka jsou odlišné – někteří mají silnou potřebu přírody a městská zeleň je příliš neuspokojuje, naopak pro jiné může být městská zeleň jedinou odpočinkovou aktivitou v průběhu pracovního týdne. I z toho důvodu je nezbytné dané rozdíly mezi veřejností monitorovat, a lokálně adaptovat tak, aby se případným rozdílům více porozumělo – a aby se výsledky mohly vhodně aplikovat ke spokojenosti nejen obyvatelů měst, ale rovněž i samotné biodiverzity.

Autoři studie zpracovali anketní průzkum, ve kterém se obyvatelé čtyř italských měst (Padov, Řím, Florencie, Bari) vyjadřovali k vlivu čtyř typologicky odlišných „zelených“ ploch, jež jim umožnily v městském a příměstském prostředí kontakt s přírodou. Cílem práce bylo vyhodnotit účinky zelených míst a městské biodiverzity na psychiku respondentů, kteří se zúčastnili studie. Za lokality s nízkou biodiverzitou považovali autoři městská náměstí se zelenými prvky a výsadby borovic, naopak za vyšší biodiverzitu příměstské a městské parky. Výsledky ukázaly, že příměstské zelené oblasti a vysoká biodiverzita zelených oblastí měla pravděpodobně vyšší vliv na respondenty z hlediska relaxačních a regeneračních účinků na jejich psychiku.  V konkrétních případech měly pak prvky vyšší biodiverzity důležitou pozitivní roli na lokalitách ve městech, v příměstských lokalitách se jednalo o méně signifikantní faktor. Úroveň biodiverzity a příměstská lokalita pozitivně ovlivnila způsob, jakým respondenti vnímali přínos, kvalitu života a regenerační schopnosti zelených ploch. Zároveň na rozdíl od společensky orientovaných aktivit zesílily environmentálně orientované aktivity vnímání pozitivních přínosů městské a příměstské zeleně. Závěry tedy ukázaly, že uspořádání zeleně je významným faktorem ovlivňující délku pobytu, provozované aktivity i úroveň pozorované biodiverzity.
vztah-mezi-pritomnosti-zelene-ve-mestech-biodiverzitou-spokojenosti-lidi

Tato studie shrnula poznatky 219 studií o funkcích a vlivu městské zeleně na její uživatele. Cílem této práce bylo za 1) přehledně vyhodnotit současný postoj veřejnosti k městské zeleni, 2) kategorizovat použité metody studia a za 3) určit prioritní otázky pro další výzkum. Výzkum městských ekosystémů se dostal do popředí zájmu až po roce 2000, dnes se však jedná o značně rozvíjející se obor. Hlavní pozornost se soustředila na severní polokouli (Evropa, Severní Amerika), a naopak chyběly téměř jakékoliv údaje z Afriky, Latinské Ameriky a Ruska. Nejčastějšími metodami studií byla dotazníková šetření (58 %), kvalitativní výzkum (16 %) a modelování v GIS programech (7 %). Povětšinou se všechny práce zabývaly popisem situace na lokální úrovni s důrazem na socio-kulturní aspekty daného regionu uvnitř jedno státu, a tím pádem byly identifikovány rozdíly ve využití městské zeleně napříč státy. Nicméně použité metody ke zjišťování socio-ekonomických dopadů byly značně nejednotné, reflektující situaci pouze v daném městě, a tak nebyly použitelné v jiných regionech a státech. Souhrnně se výzkumy shodovaly na pozitivním vlivu městské zeleně na zdraví a pohodu obyvatel, ať už přímým či nepřímým způsobem. Ukázalo se, že závěry získané z jednotlivých studií by měly být otestovány více v praxi, a zároveň by mělo být podpořeno větší srovnávání postupů a výsledků tak, aby mohlo dojít i k účinnější adaptaci k místním podmínkám.
vztah-obyvatel-mest-k-prostredi-na-uro...

Článek shrnuje výsledky dotazníkového šetření, které se zaměřilo na subjektivní vnímání tepelného komfortu z psychologického a fyzického hlediska v prostředí města. Respondenti byli osloveni v Arnhemu, Utrechtu a Rotterdamu. Dotazník vyplnilo 559 (34 %) oslovených respondentů. Z toho 184 v Arnhemu, 181 v Utrechtu a 194 v Rotterdamu. Při hledání teplotně komfortních míst respondenti volili spíše městskou zeleň (59,4 %) než vodní tělesa (25,4 %) a zástavbu (15,2 %). Tepelný komfort uvnitř zástavby byl ohodnocen respondenty spíš neutrálně až negativně. Pro ověření výsledků autoři měřili, jak se liší teploty uvnitř a vně městské zeleně v nizozemském Utrechtu. Byly srovnány tepelné podmínky 13 parků s centrem města a otevřenými trávníky mimo město. Měření ukázala, že denní teploty uvnitř městských parků byly nižší než v zástavbě, ovšem vyšší než teploty na plochách otevřených trávníků v okolní rurální krajině. Teplota v jednotlivých parcích se lišila až o 2 °C, což bylo zapříčiněno rozdílným charakterem parků a jejich okolí. Výsledky měření byly tedy v souladu se závěry dotazníkového šetření, kde respondenti vyzdvihli komfortní pocity uvnitř městské zeleně. Studie rovněž dokázala, že ochlazovací efekt parků je striktně svázán s jejich podobou – především pokryvností stromové klenby v parku a charakterem zástavby ve směru větru.
vliv-mestske-zelene-na-teplotni-komfort-lidi-za-letnich-dnu-studie-z-nizozemi

Porozumění tomu, jak veřejnost vnímá zeleň ve městech, je zásadní pro architekty a další plány při instalaci vegetačních struktur. Tato studie shrnula názory tisíce obyvatel ze čtyř měst ve Francii a Portugalsku (Paříž, Angers, Lisabon, Porto), a vyhodnotila rozdíly mezi danými výsledky. Sběr dat byl uskutečněn pomocí dotazníků, jehož struktura byla rozdělena do tří částí: první část se věnovala socio-ekonomickým informacím o respondentech, druhá část zahrnula informace o obecném vnímání městské zeleně respondenty a třetí část dotazníku vyhodnotila význam městské zeleně pro dané respondenty. V každém městě bylo nasbíráno 250 dotazníků, celkem se studie zúčastnilo tedy 1 000 respondentů. Souhrnně 62 % zpracovaných respondentů vyjádřilo spokojenost s charakterem zeleně ve svém městě, a 57 % respondentů bylo spokojeno se zelení v přímém okolí svého bydliště. Nejspokojenější respondenti s městskou zelení byli obyvatelé francouzského Angers. Nejčastěji navštěvovali městské parky obyvatelé Paříže, naopak velmi zřídka obyvatelé Porta. Z hlediska benefitů městské zeleně oceňovali obyvatelé všech měst nejvíce socio-kulturní aspekty. Nízký význam naopak přikládali respondenti městské zeleni v ochlazování klimatu. Práce dokázala, že neexistuje univerzální vnímání přírody ve městech a zdůrazňuje nezbytnost lokálních průzkumů při jakémkoli plánování městských vegetačních struktur.
verejnost-vnimani-mestske-zelene-vysledky-dotaznikoveho-setreni-ve-francii-portugalsku

Tato práce systematicky zkoumá názor veřejnosti na podobu a funkci městské zeleně, díky čemuž je možné plánovat budoucí podobu a funkci parku jak pro člověka, tak i pro městskou biodiverzitu. Autoři provedli dotazníkové šetření uvnitř tří nejpopulárnějších častí parku umístěném v centru Paříže, který byl založený již v roce 1867. Celkem bylo osloveno 100 návštěvníků parku ve třech různých lokalitách parku. Respondenti byli požádáni, aby pojmenovali druhy vyskytující se v rámci lokality, kde byli osloveni a pokusili se odhadnout jejich početnost. Výsledky ukázaly, že si respondenti více všímali pěstovaných zahradních kultivarů rostlin – zároveň byli schopni určit mnohem méně druhů než botanik, který provedl celkovou inventarizaci přítomných druhů. Respondenti navíc využívali park především pro navýšení radostných pocitů zejména formou pasivní rekreace – odpočinkem, meditací a posezením s přáteli či rodinou v parku. Diverzitu rostlin respondenti vnímali především ve spojení s estetikou a jejím vlivem na jejich pocity, a co bylo významné – regulační funkci parkové zeleně zmínili pouze dva respondenti. Studie tedy odhalila, že je nezbytné popularizovat vědecké poznatky z oboru ekologie pro potřeby široké veřejnosti. A i přestože osvěta o funkcích městských ekosystémů již nějaký čas v Evropě probíhá, je nezbytné dané aktivity zefektivnit.
verejnost-jeji-vnimani-druhove-diverzity-mestske-zelene

V zanedbané části města Glasgow byly provedeny změny ke zlepšení kvality života místních obyvatel, které se týkaly především úpravy lesa Drumchapel. Pomocí dotazníkového šetření před a po zásahu bylo zjištěno, zda toto vylepšené prostředí bylo respondenty vnímáno pozitivně v jejich životech. Zároveň byly taktéž získané údaje srovnány s výsledky z jiné části města, kde nebyl proveden žádný zásah. Náhodně vybraní respondenti, kteří bydleli do 500 metrů od nejbližší plochy zeleně, byli požádáni o vyplnění dotazníků v roce 2006 a v roce 2009. Otázky byly zaměřeny na spokojenost s prostředím v okolí, četnosti návštěv lesů v okolí, přístupnosti těchto míst a jejich bezpečnosti nebo vhodnosti pro rodinné návštěvy a jiné. Výsledky dokázaly, že respondenti byli v roce 2009 spokojenější s kvalitou života ve svém okolí a častěji by toto místo doporučili svým známým k bydlení. Respondenti rovněž častěji navštěvovali upravený les než v roce 2006 a považovali jej za více přístupný a bezpečnější. Naopak ve srovnávané oblasti Milton respondenti pouze vnímali místní lesy jako méně bezpečné místo a méně vhodné místo pro rodinnou procházku. Z výsledků tedy jednoznačně vyplynulo, že obyvatelé vylepšené části města vnímali změny ve svém okolí kladně, zatímco respondenti ve srovnávané oblasti svůj pohled na své okolí téměř nezměnili.
jaky-ma-vliv-zlepseni-stavu-mestskeho-lesa-na-lidskou-aktivitu-kvalitu-zivota