Klimatické změny? Vše je to o pravděpodobnosti.
Autoři se pustili do principielního zvážení pravděpodobnostních nástrojů a s nimi se potýkající úspěšností vytvářených predikcí klimatických změn.
Neexistuje nic jako perfektní klimatický model. Vždy zůstává určitý podíl nejistoty vztažený k parametrizaci, rozlišení či citlivosti klimatu na další změny podmínek. I kdybychom software výkonného počítače nastavili na rozlišení 0.001 μm (nejmenší kapičky aerosolu) a programovanému klimatickému systému navolili 1049 stupňů volnosti, zpracovali 1039 W na uložení jednotlivých kroků běžného média, započítali celou energii systému (1049 J) a rozpracovali následných 300 let po jednovteřinových krocích simulace, bude tento model stejně nepřesný. Kdykoliv pracujeme s předpovědí klimatu, musíme počítat s nejistotou, s pravděpodobností. Třeba už jen proto, že zadávaná vstupní data jsou zatížena chybou.
První problematický aspekt je změna výskytu frekvence extrémních klimatických událostí. Zatímco vlny veder se v dlouhém časovém horizontu udávaly přibližně jednou za 40 let, v 21. století se pravděpodobně stanou všední realitou. Klimatická změna tedy musí být nahlížena jako dynamická změna pravděpodobnosti.
Druhým aspektem je míra nejistoty. Pravděpodobnostní předpovědi regionální teploty a srážek odhalují vyšší míru nejistoty pro srážky, než pro teplotu, nejspíše nejen z hlediska amplitudy, ale také významu. Míra nejistoty pro odhad teploty se globálně pohybuje mezi 10-30 %, a nejistota úhrnu srážek se blíží 90 %.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
