Kde nejraději bydlí strnadi? Výběr habitatu strnada obecného v hospodářské krajině

Pro ochranu stagnujících populací strnadů je nutné poskytnout těmto ptákům odpovídající životní prostředí. Studie odhaluje klíčové faktory důležité pro život a rozmnožování strnada obecného (Emberiza citrinella), kteří v hospodářské krajině obývají remízky, meze apod., zde shrnuté jako „hranice mezi poli“. Tyto „hranice“ by měly splňovat následující kritéria: přítomnost pole ležícího přes zimu ladem, strnišť, přítomnost mezí, vysokého křoví, příkopů a stromů. Jedná se o faktory, které zajišťují v místě výskytu strnada obecného vhodný letní i zimní habitat.

Využitelné výstupy: 

Strnadi jsou běžní přezimující ptáci, jejichž populace se ve Velké Británii i v České republice snižují. Žíjí poměrně usedle, málokdy je zaznamenán výskyt dál než 10 km od místa prvního kroužkovnání, obývají remízky.
Cílem studie bylo (mimo jiné) objasnit, která kritéria jsou rozhodující pro výskyt strnadů v jednotlivých lokalitách a zda stejná kritéria ovlivňují vznik teritorií strnadů.
Z literární rešerše zahrňující 12 studií zabývajících se výskytem strnadů v „hranicích mezi poli“ (což mohou být remízky různého charakteru, ploty, meze apod.) autoři vybrali 9 kritérií, které by mohly ovlivňovat výskyt strnadů v těchto habitatech, potažmo v krajině. Byly vyhodnoceny následující faktory: délka hranice, výška hranice, šířka hranice, typ plodiny na přilehlých polích, přítomnost strniště na přilehlých polích, přítomnost přilehlých polí ležících ladem, přítomnost křovin, stromů, příkopů a mezí (viz také Tabulka 1).
Data o výskytu strnadů obecných byla sebrána v roce 2002 z 26 zemědělsky obhospodařovaných míst v nížinách Anglie. Důležitost jednotlivých faktorů byla posuzována pro výběr „hranice“ a pro výběr teritoria. Předpokládá se, že jakožto teritoriální ptáci mohou mít strnadi dodatečné požadavky na své teritorium, které se může skládat z několika sousedních hranic. Teritoria byla dodatečně vymezena z údajů o výskytu strnadů v jednotlivých „hranicích“ (viz Obrázek 1).
Autoři vytvořili a otestovali množství modelů popisujících preference pro výběr habitatu strnada obecného. Ty nejlepší z nich poukazovaly na důležitost přítomnosti křovin, výšky hranice a přítomnosti příkopu, mezí, přiléhlého pole přes zimu ležícího ladem. Pro výběr hranice k obydlení jsou podstatné následující faktory (seřazeny sestupně podle důležitosti: přítomnost pole přes zimu ležícího ladem, přítomnost meze, výška křoví, přítomnost křoví, přítomnost příkopu). Pro výběr teritoria jsou podstatné totožné faktory kromě přítomnosti příkopu, navíc je důležitá přítomnost stromů v hranici. Stromy patrně slouží jako stanoviště pro zpěv drozdů, jediný strom v „hranici“ tedy může představovat potenciál pro teritorium.
Ukazuje se, že pro ochranu strnada obecného je kromě uspokojení jeho habitatových nároků na rozmnožování (přítomnost mezí, vysokých křovin, příkopů a stromů) důležitá také blízkost upřednostňovaných zimních habitatů (strniště, pole ležící ladem), které podporují jejich rozmnožování v následujícím roce.

Grafické přílohy: 
Tabulka 1
Obrázek 1
Zdroj: 
Whittingham M.J., Swetnam R.D., Wilson J.D., Chamberlain D.E., Freckleton R.P. 2005: Habitat selection by yellowhammers Emberiza citrinella on lowland farmland at two spatial scales: implications for conservation management. Journal of Applied Ecology 42: 270-280.
Zadal: 
Pavel Soukup