Jsou odhady silniční mortality obratlovců skutečně objektivní?
V důsledku kolize s projíždějícímu vozidly uhyne každoročně velké množství volně žijících zvířat. I přes tuto skutečnost je negativní vliv přítomnosti pozemních komunikací spíše podhodnocován, a to i přesto, že jej autoři mnoha studií označili za hlavní antropogenní zdroj úmrtnosti terestrických obratlovců. Snížení silniční mortality je proto jedním z hlavních ochranářských cílů, a to v celosvětovém měřítku. Základem účinných opatření je především (i) navržení vhodné metody kvantitativního odhadu úmrtnosti zvířat, (ii) ověření efektivnosti stávajících protikolizních opatření, (iii) identifikace druhů, které kolizím nejčastěji podléhají a také (iv) úseků dopravní infrastruktury, v nichž k nim nejčastěji dochází.
Překvapivě právě kvantifikace silniční mortality obratlovců je velmi problematická. Její odhad bývá silně ovlivněn dvěma hlavními faktory - zmizením uhynulého zvířete před jeho objevením (způsobeného rozkladem, sežráním či odklizením) či samotnou úspěšností nalezení zdechliny. Doba potřebná k nalezení uhynulého zvířete může být významně ovlivněná mnoha faktory, jako jsou povětrnostní podmínky, aktivita hmyzích rozkladačů či dopravní vytíženost komunikace, na níž ke kolizi došlo. Pravděpodobnost objevení mršiny je podmíněna především velikostí uhynulého zvířete, množstvím vegetace obklopující komunikaci, metodou hledání a v neposlední řadě i schopnostmi výzkumníka. Všechny jmenované faktory mohou silně narušovat pravdivost získaných dat.
Právě tomuto tématu byla věnována představovaná studie provedená v Brazílii. Experimentální část výzkumu probíhala v období mezi červnem 2009 a červencem 2010. V jeho průběhu byl desetkrát, vždy po dobu čtyř po sobě jdoucích dnů, prohledáván 66 kilometrový úsek brazilské dálnice vedoucí přes chráněná území. Všechny sesbírané mršiny byly rozřazeny podle velikosti (<0,5 kg; > 0,5 kg) a roztříděny do jednotlivých skupin (obojživelníci, plazi, ptáci, savci). Celkem bylo nalezeno 205 uhynulých zvířat (15 velkých a 190 malých): 152 obojživelníků, 15 plazů, 21 ptáků a 17 savců.
** Byly nalezeny významné rozdíly v rychlosti rozkladu mršin a pravděpodobnostech jejich nalezení, které byly podmíněny jak velikostí (dvě kategorie: <0,5 kg; > 0,5 kg), tak druhem uhynulého zvířete (obojživelníci, plazi, ptáci, savci).
** S použitím získaných dat byl autory navržen matematický model, jehož prostřednictvím je možné tyto faktory zohlednit. Jeho používaní by mohlo být zcela zásadním krokem vedoucím k objektivnějšímu odhadování silniční mortality.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
