Jsou odhady ptačí mortality způsobené kolizí s elektrickým vedením skutečně přesné?
Snížení ptačí mortality způsobené kolizí s elektrickým vedením je v posledních letech v popředí ochranářského zájmu. Nicméně skutečný dopad na ptačí populace lze zjistit pouze v případě, že známe alespoň přibližně míru odstraňování mršin vlivem činnosti mrchožroutů, která se může měnit podle velikosti a zbarvení mršiny, vegetačního pokryvu a také sezónních změn v populaci mrchožroutů. Dále je také třeba odhadnout množství nenalezených mrtvých ptáků pod vedením, které se mění především v závislosti na přítomné vegetaci a velikosti ptáka. Ptáci zemědělské krajiny a také stepní ptáci se ukázali být vůči kolizím s elektrickým vedením obzvláště zranitelnými a proto se tato studie zaměřila ně.
Cílem studie bylo zjistit míru chyb při hodnocení úmrtnosti na elektrickém vedení pomocí série pokusů simulujících kolizi ptáka s vedením a prozkoumat vliv různých proměnných jako je sezóna, velikost mršiny či výška a pokryvnost vegetace. Výsledkem by tak měl být korekční faktor použitelný pro zlepšení odhadů úmrtnosti ptáků na elektrickém vedení a návrh optimální frekvence kontrol přítomnosti mršin pod elektrickým vedením v zemědělských oblastech.
V oblasti centrálního Španělska bylo pod elektrické vedení uměle rozmístěno celkem 522 mršin různých velikostí a jejich zpětné dohledávání probíhalo čtyřikrát během následujícího měsíce. Množství mršin sežraných mrchožrouty narůstalo logaritmicky. 32% zmizelo již dva dny po rozmístění, ale pouze v průměru 1,5% denně mizelo v průběhu následujících 28 dní. Malí ptáci mizeli dříve a více než ptáci větší. Do dvou dnů zmizelo až 90% drobných pěvců rozmístěných na stanovištích. Mizení mršin bylo závislé na konkrétním stanovišti, ale nezáviselo na hustotě mršin ani na sezóně. Míra nalezení mršin závisela na předchozích zkušenostech daného hledače a také na velikosti mršiny.
Hledání mršin pod elektrickým vedením výrazně podhodnocuje skutečné počty kolizí ptáků s vedením. Na základě výsledků této studie se zdá, že měsíční frekvence hledání je dostatečná pro nalezení středně velkých a velkých ptáků, nikoliv však pro hledání drobných pěvců.
Jako velmi důležitý se také jeví předchozí důkladný trénink hledačů, protože jen tak lze zamezit zbytečným chybám v detekci mršin způsobených nedostatečnou zkušeností.
Odhady mortality by tedy měly zahrnovat míru vlivu mrchožroutů na mizení mršin a také efektivitu hledání. Menší míry nejistoty v odhadech mortality by bylo možno docílit vyšší frekvencí hledání mršin.
Pokud jsou nutné opravdu přesné odhady mortality, je třeba zároveň provádět i výzkum míry mizení mršin činností mrchožroutů na daném území, protože ta se může v odlišných habitatech, nadmořských výškách či zeměpisných šířkách výrazně lišit.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
