Jednoduchý postup na posouzení dostupnosti vody jak z hlediska kvality tak kvantity
Nedostatek vody se začíná stávat celosvětovým problémem. Přitom se většina metod zaměřuje pouze na kvantitu, a na kvalitu už méně. Důležité je ale obojí. Zde autoři představují index nedostatku vody, jednoduchou metodiku, která kombinuje oba přístupy, a testují ji na kvalitě a dostupnosti vody v Pekingu. Metodika vychází z dělení na tzv. „zelenou“, „modrou“ a „šedou“ vodu a jejich stopy. Právě na příkladu Pekingu demonstrují, jak může jejich model pomoci ukázat, na jakou stránku politiky hospodaření vodou by se měly samosprávy zaměřit, aby zlepšilyituaci ve svém regionu.
Modrá voda je sladká voda v jezerech, řekách a podzemní voda. Zelená voda je srážková voda v půdě, která zde čeká na využití vegetací, a pro případ Pekingu s ní autoři nepočítali. Šedá voda je jakákoli znečištěná voda. U každého typu se stanovuje tzv. otisk vody. Pro modrou a zelenou vodu je to celkový objem vody, který se používá pro produkci zboží a služeb včetně nepřímých nákladů. Otisk šedé vody je definován jako množství vody, které je potřeba, aby se znečištění ve vodě naředilo na úroveň povolenou směrnicemi.
Celkový index nedostatku vody (I) je charakterizován jako součet I pro modrou a šedou vodu. Index pro modrou vodu je poměr mezi ročním odběrem vody (W, m3/rok) a ročním množstvím vody ve zdrojích (Q, m3/rok), I=W/Q. Prahová hodnota tohoto poměru je 0,4. Podobně spočítali i index jen pro pozemní vodu. Index šedé vody je poměr mezi její roční stopou (tedy množství potřebnému na dostatečné naředění polutantů za rok - G, m3/rok) a Q. Pokud poměr G/Q překročí hodnotu 1, pak není dost vody na zachování únosné kvality. Stopa šedé vody se dá počítat zvlášť pro domácnosti, zemědělství a průmysl. G se dá vypočítat buď u přímého znečištění jako poměr množství polutantů (L, kg/rok) a r ozdílu mezi současnou a přirozenou koncentrací (C, mg/l) tohoto polutantu. G=L/(Cmax-Cnat), nebo v případě nebodového znečištění se pak G=αA/(Cmax-Cnat), kde α je zlomek používaných chemikálií, které se dostanou do vody a A je množství aplikovaných chemikálií na/do půdy (A, kg/rok). Za stěžejní polutanty si autoři studie vybrali dusík pro zemědělství a pro domácnosti a průmysl jako hlavní faktor použili COD (Chemical Oxygen Demand).
Jako jednoduchý orientační výstup používají dvojí stupnici pro modrou a šedou vodu, kde čísla značí závažnost, která je pro konkrétní případ vyznačena modrou a šedou šipkou. Červené čáry vyznačují prahy pro modrou a šedou vodu. A červený pás uprostřed pak ukazuje celkové I, tedy součet stop modré a šedé vody.
Tento model by měl, jak poznamenávají autoři na závěr, lépe fungovat na větších škálách.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
